Hybridy kukuřice pro kvalitní siláž

Kukuřičná siláž je nejdůležitějším glycidovým krmivem v směsných krmných dávkách pro skot a také její spotřeba bioplynovými stanicemi pro výrobu bioplynu v poslední době rychle roste. U silážních hybridů je kladen důraz na vysoký podíl palic na celkové hmotnosti rostliny (více než 50 %), maximální výnos energie z jednotky plochy a maximální koncentraci energie v kilogramu sušiny. Výběr hybridu kukuřice pro bioplynové stanice (BPS) se zásadně liší od výběru pro výživu skotu, protože hlavním cílem je maximální výtěžek metanu z hektaru (CH4/ha).

Výběr hybridu se provádí se značným předstihem a je samozřejmě velmi složité odhadnout, jaký bude vývoj počasí během vegetační doby pěstované kukuřice. Tomuto riziku, spojenému s nevyzpytatelností počasí, je možné předejít výběrem osvědčených hybridů z hlediska jistoty ve výnosu, ale i v dozrávání v době silážování.

V roce 2025 byla uskutečněna ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i., provozní testace kvantitativních a kvalitativních parametrů vybraných hybridů kukuřice od firmy Pioneer. V testaci byly zařazeny hybridy, které jsou dlouhodobě v nabídce osiv firmy Pioneer P8317 (FAO 250) a P9967 (FAO 320) a také dvě novinky v sortimentu P82703 (FAO 250) a P87139 (FAO 280). Agrotechnika byla následující: předplodina hrách setý, hnojení: na podzim 40 t hnoje na hektar, dále pak byl při setí „pod patu“ použit Amofos (52 % P a 12 % N; 150 kg/ha). Dne 15. 5. 2025 byl postřikem aplikován bór (0,5 l/ha), zinek (0,4 l/ha) a herbicidy Mister power (1 l/ha) a Major (0,3 l/ha) a dále dne 4. 6. 2025 Principal Forte (0,48 kg/ha) a Šaman (0,4 l/ha).

V celkové hmotnosti rostliny vynikal hybrid P9967, který také dosáhl číselně nejvyšší hmotnosti palice, a to 160 g. U tohoto hybridu byl také zjištěn nejvyšší počet zrn v klasu. Asi nejdůležitějšími parametry jsou výnos celkové hmoty v čerstvém stavu a sušině (tabulka 1). V těchto parametrech vynikal zejména hybrid P9967, následován hybridem P8317. Nové hybridy v těchto parametrech dosáhly významně nižších hodnot. V hodnocení výnosových parametrů jsme se také zaměřili na výnos klasů jak v čerstvém, tak suchém stavu. I zde vynikal hybrid P9967, i když v sušině dosáhl téměř stejné hodnoty i hybrid P8317.

Obsah organické hmoty byl nejvyšší u hybridu P87139, obsah dusíkatých látek byl vyšší u nových hybridů oproti hybridům starším (tabulka 2). Obsah vlákniny byl výrazně nižší u nového hybridu P87139, který měl zároveň výrazně vyšší obsah škrobu, a to v porovnání se všemi ostatními hybridy. Posouzení produkčního potenciálu bylo uskutečněno na základě potenciálního výnosu mléka, škrobu a metanu na sušinu řezanky a hektar.

Hybrid P87139 dosáhl vyšší produkce mléka na kilogram, respektive tunu sušiny, v porovnání s hybridy P8317 a P9967. Hybrid P82703 dosáhl nejvyšší produkce metanu na kilogram sušiny. Výnos škrobu na hektar byl srovnatelný mezi hybridy P87139 a P9967. Ostatní hybridy měly výnos škrobu výrazně nižší. Z pohledu výnosu mléka na hektar byl opět nejvyšší výnos u hybridu P9967, následován hybridem P8317. U výnosu metanu na hektar byl srovnatelný mezi hybridy P9967 a P8317 (i když numericky vyšší pro prvně jmenovaný) a průkazně vyšší oproti hybridům P82703 a P87139.

Závěrem lze konstatovat, že celkově nejvýnosnějším hybridem, z námi testovaných, byl hybrid P9967 (FAO 320), který těžil zejména z velkého habitu rostlin, díky němuž měl nejvyšší výnos řezanky (v čerstvé hmotě i sušině) a také samotných klasů. Výrazně nezaostal ani v obsahu škrobu, takže celkově vykazoval nejvyšší výnosy škrobu, mléka i metanu na hektar. Hybrid P87139 (FAO 280) obsahoval nejvíce škrobu v řezance, současně s nižším obsahem vlákniny. Díky tomu vykazoval nejvyšší výnos mléka na tunu sušiny řezanky a byl také srovnatelný ve výnosu škrobu na hektar s hybridem P9967. Hybrid P82703 (FAO 250) dosahoval většinou průměrných hodnot, nicméně byla u něj zjištěna nejvyšší produkce metanu na kilogram sušiny řezanky. Hybrid P8317 (FAO 250) byl ve výnosových parametrech výkonnější než hybridy P82703 a P87139, ale nedosáhl hodnot hybridu P9967, nicméně vykazoval číselně nejvyšších hodnot stravitelnosti živin.*

Ing. Petra Kubelková, Ph.D.

Ing. Filio Jančík, Ph.D.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Tab. 1 – Výnosové parametry a produkční potenciál testovaných hybridů kukuřice

P8317P82703P87139P9967
Výnosové parametry
Výnos čerstvé hmoty (t/ha)75ab65bc57c89a
Výnos sušiny (t/ha)28a21b22b32a
Výnos klasů v čerstvém stavu (t/ha)30b27bc24c36a
Výnos klasů v sušině (t/ha)17ab15b12c18a
Produkční potenciál
Mléko na tunu (kg/t sušiny)1582b1619ab1714a1558b
Metan (l/kg sušiny)330b353a323b323b
Mléko na hektar (kg/ha)43968b33189d38064c49078a
Metan (m3/ha)9162a7240b7169b10180a
Škrob na hektar (t/ha)7,6b5,8c10,4a10,8a
Poznámka: abcd – hodnoty v řádku s různými písmeny se statisticky průkazně liší (P < 0,05).

Tab. 2 – Chemické složení a stravitelnost řezanky kukuřice testovaných hybridů

P8317P82703P87139P9967
Chemické složení
Sušina (%)37323935
Vláknina (% sušiny)21a20a14b23a
Dusíkaté látky (% sušiny)6,6c8,1a7,2b6,7c
Škrob (% sušiny)27d28c47a34b
Stravitelnost
Stravitelnost organické hmoty (%)87848584
Stravitelnost neutrálně detergentní vlákniny (%)76716672
Poznámka: abc – hodnoty v řádku s různými písmeny se statisticky průkazně liší (P < 0,05).

Hybrid P87139 (FAO 280) s výrazně vyšším obsahem škrobu (Foto archiv firmy)

Nejvyšší hektarový výnos mléka zaznamenal hybrid P9967 (FAO 320) (Foto archiv firmy)

P8317 (FAO 250) a P9967 (FAO 320) s nejvyšší produkcí metanu (Foto archiv firmy)

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.