
Z pohledu hnojení jsou luskoviny obvykle označovány za méně náročné plodiny. Výživu této skupiny plodin bychom však zanedbávat neměli. Při horších podmínkách totiž luskoviny ztrácí nejen svůj produkční potenciál, ale především se snižují jejich ostatní přínosy v osevních postupech.
Kromě základních živin (makroživin), zejména fosforu, vápníku, hořčíku, síry bychom neměli přehlížet ani význam některých mikroprvků, zejména bóru, železa či molybdenu. Problém však nemusí být pouze v nedostatku těchto živin v půdě. Velký význam má také termín či způsob aplikace a v mnoha případech i specifické působení půdních podmínek. Pro počátek růstu luskovin i průběh fixace je limitující živinou dusík. O tom, zda luskoviny hnojit a jakou dávkou rozhoduje (kromě legislativy) více přírodních faktorů. Mezi důležité patří například předpokládaný mineralizační potenciál stanoviště.
Podrobné informace k tomuto velmi zajímavému tématu naleznete v článku (Úroda 1/2026) Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kolektivu z ČZU v Praze.*
Úvodní obrázek: Schéma souhrnného vlivu živin na luskoviny a fixaci dusíku