Hnojení digestátem je podobné jako při hnojení kejdou, vždy je však vhodné vzít v úvahu aktuální obsah dusíku.
Při průměrném obsahu 0,5 % celkového dusíku a při dávce jedné tuny digestátu se do půdy dodá 5 kg N/ha. Ve srovnání se statkovými hnojivy mají digestáty obvykle vysoký celkový obsah dusíku od 0,3 do 1 % v původní hmotě, pH mezi 7–8 a sušinu v rozmezí od 3 do 13 %, konstatuje Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., v článku, který se věnuje použití digestátu u brambor. Vychází v Úrodě č 3/2017.
Pokusy s hnojením byly založeny ve výzkumné stanici Valečov při VÚB Havlíčkův Brod. Sledování probíhalo v rámci tří let, a to od roku 2013 do roku 2015. Cílem bylo konkrétně ověřit a doporučit hnojení digestátem jako částečné náhrady minerálních dusíkatých hnojiv při pěstování brambor. Autor v závěru konstatuje, že porosty hnojené digestátem po celou dobu sledování dosahovaly velmi dobrého výživného stavu. Z dosažených výsledků v rámci tří let sledování (2013–2015) vyplývá, že hnojení digestátem je za určitých podmínek alternativou hnojení minerálními N hnojivy. Ve dvou ze tří let pozorování byly výnosy hlíz u variant s digestátem vyšší, aniž by byla zhoršena kvalita hlíz. V posledním roce sledování byl výnos hlíz výrazně ovlivněn dlouhotrvajícím suchem. Kvalitativní znaky během tří let sledování nebyly výrazně ovlivněny druhem dusíkatého hnojení.*
