Hlodavci, antikoagulantní rodenticidy a rezistence

Rodenticidy s účinnými látkami na bázi antikoagulantů patří mezi nejpoužívanější přípravky k regulaci synantropních hlodavců, jako jsou myši, potkani a krysy. Princip jejich účinku spočívá v narušení srážlivosti krve, kdy po konzumaci nástrahy dochází po několika dnech k vnitřnímu krvácení a následnému úhynu jedince (obvykle 3–12 dnů po konzumaci přípravku).

V posledních dekádách však v praxi stále častěji dochází ke snížené účinnosti některých účinných látek, a to z důvodu přítomnosti rezistence v populacích hlodavců. Rezistence ztěžuje jejich kontrolu a vyžaduje buď nasazení toxičtějších účinných látek, nebo častější aplikaci rodenticidů, což v důsledku výrazně zvyšuje množství spotřebovaných toxických nástrah. V Úrodě č. 9/2026 o tom spolu s dalšími autory píše RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., tým Ochrana zásob před skladištními škůdci).

Historie a monitoring ve světě

Rezistence vůči rodenticidům byla u hlodavců poprvé zaznamenána v roce 1958, kdy bylo u prvních populací potkanů pozorováno selhání účinnosti tehdy aplikovaných rodenticidů. K rozsáhlejšímu mapování rezistence však došlo až po roce 2005 se zavedením molekulárních metod, které odhalují mutace v genu VKORC1, klíčovém pro mechanismus srážení krve. Intenzivní výzkum a s ním spojený monitoring ukázaly, že tyto mutace jsou rozšířeny nejen po celé Evropě, ale v podstatě celosvětově. Rezistence k antikoagulantům byla historicky nejčastěji studována u potkanů, méně u myší a nejméně u krys, což je dáno především omezenějším geografickým rozšířením krysy. Zaměření výzkumu primárně na potkany vycházelo z jejich vyššího rizika pro veřejné zdraví a také z profesionální deratizace, která umožňovala efektivnější monitoring i hlášení neúspěšných zásahů. Informace z posledních let však ukazují, že u myší je dnes rezistence v mnoha oblastech rozšířenější než u potkanů a její výskyt dosahuje vyšších hodnot. Tato situace je způsobena jednak přirozeně vyšší tolerancí myší k antikoagulantům a dále i často prováděnou neodbornou deratizací. Kontrolu myší totiž na rozdíl od potkanů mnohdy provádějí laici, kteří mají tendenci používat rodenticidní nástrahy nesprávně.*

Úvodní snímek: Potkan obecný Foto Radek Aulický