
V Taxonomické klasifikaci půd České republiky lze najít jeden půdní typ, který je vodou nejen ovlivněn, ale přímo utvářen. Bez periodických rozlivů vodních toků a sedimentace vodou unášených půdních částic by tak nebylo možné mapovat fluvizemě, půdy typické v nivách vodních toků. Jak tyto půdy v terénu poznáme a jak člověk mění jejich vývoj, popisuje aktuální dílu seriálu odborníků z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i., Ing. Tomáše Khela a Ing. Jana Vopravila, Ph.D.
Jak již název půdy napovídá, fluvizemě vznikají činností povrchových vodních toků, které ve svém okolí po tisíciletí ukládaly jimi transportované říční sedimenty. Trasy toků se po tuto dobu mnohokrát měnily, jako památky po nich nám v podloží zůstaly uložené říční štěrkopískové terasy, které byly ve čtvrtohorách překryty nánosy půdních částic unášených tokem během povodní. Rozliv vody způsobil snížení unášecí schopnosti a v závislosti na konfiguraci terénu diferencovanou sedimentaci těchto částic. Fluvizemě jsou tak velmi pestrou skupinou půd ohledně zrnitostního složení, společným znakem je však vrstevnatost půdního profilu i vyšší obsah organické složky půdy ve svrchních i níže položených půdních horizontech.*
Více informací přináší seriál v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2026).
Úvodní fotografie: Profil písčité fluvizemě arenické s patrnou vrstvou oblázků Foto Tomáš Khel