Ing. Dagmar Janovská, Ph.D., vedoucí týmu Genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., je vedoucí pracovního balíčku WP5 evropského projektu Ecobreed zaměřeného na pohanku. Povídali jsme si o tom, co se v rámci projektu zkoumá, jestli lze pohanku použít k omezování pýru a proč by bylo lepší, aby se na tuto plodinu pohlíželo jako na běžnou, tradiční potravinu a ne jako na „zdravou alternativu“ k čemukoliv.
Můžete projekt Ecobreed krátce přiblížit?
Je součástí programu Horizon 2020, což je rámcový program pro výzkum a inovace EU. Zahájen byl v roce 2018 a měl končit v roce 2023, ale kvůli pandemii covidu byl prodloužen do začátku roku 2024. Rozpočet činí 5,8 mil. eur a projekt má 24 partnerů ze 14 států. Hlavním cílem projektu Ecobreed je především podpora šlechtění odrůd pro ekologické zemědělství a podpory nařízení 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které platí od letošního roku.
Zaměřujeme se na čtyři plodiny a máme devět balíčků, klíčové jsou ale čtyři, které se věnují plodinám, tedy pšenici, bramborám, sóje a pohance. Na tyto čtyři plodiny se zaměřujeme právě proto, že mají největší potenciál pro ekologické zemědělství.
Co má být výsledkem projektu?
Především metody a strategie pro ekologické zemědělství. Dále odrůdy a jakýkoliv rozpracovaný materiál, který by pak byl vhodný pro využití v ekologických podmínkách s tím, že by měly mít nějakou přidanou hodnotu. Například v rámci alelopatie, kvality a podobně.
Všechny čtyři balíčky zaměřené na plodiny mají stejný systém práce. Prvním úkolem je fenotypování, tedy hodnocení genetických zdrojů, které slouží k vytipování nejvhodnějších materiálů do šlechtění. Druhá část většinou reflektuje, jakým způsobem jsou plodiny důležité v rámci osevního sledu. Například u pšenice a brambor se řeší arbuskulární mykorhiza, u sóji účinnost fixace dusíku, u pohanky mineralizace fosforu a její případné využití jako meziplodiny.
Pro tyto výsledky potřebujeme také síť, kde můžeme získané informace sdílet s těmi, kdo to nejvíc využijí, tedy se zemědělci, a toho se týkají další balíčky. Jde o poskytování informací farmářům nebo jejich zapojování do různých polních pokusů, tréningů, šlechtění a spolurozhodování při procesu výběru a křížení jednotlivých plodin.
Proč se projekt zaměřuje na pohanku?
Co se týče pracovního balíčku zaměřeného na pohanku, vychází se z toho, že takřka veškerá pohanka, která se tu prodávala, pochází z Ruska, Číny nebo Ukrajiny. V současné době, kdy se Evropská unie snaží o co nejkratší dodavatelské řetězce, je v rámci ekologické produkce nesmyslné, aby se biopohanka dovážela z takových dálek, když jsme ji schopni, i v rámci EU, vyprodukovat. Nemáme ale odrůdy, které by byly vhodné do ekologických podmínek. Hlavní myšlenka v rámci projektu Ecobreed byla, aby se našly materiály využitelné pro šlechtění, pomohlo se tak sektoru, a usnadnilo pěstování pohanky v EU i u nás. Plodina se tradičně pěstuje ve Slovinsku, Polsku, na Slovensku, ale i ve Francii, Itálii i v některých částech Německa, ale i u nás.
Celý rozhovor vychází v Úrodě č. 11/2022.*
