Fascinující cesta do nitra zemědělství

Areál Zemědělského výzkumu, spol. s r. o. a Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o. v Troubsku se proměnil v pulzující centrum vědy a objevování. V rámci mezinárodní akce Den fascinace rostlinami sem zavítalo téměř 700 dětí z mateřských, základních i středních škol, které měly možnost poznat, že svět rostlin je plný nečekaných zázraků. Celý areál ožil interaktivními ukázkami, které žákům přiblížily moderní zemědělský výzkum.

Fascinující putování začalo na prvním stanovišti, kde návštěvníky do „Tajemného světa hub a rostlin“ zasvětila Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. Dětem názorně vysvětlila, že v přírodě žádný organismus neexistuje izolovaně a rostliny mezi sebou neustále komunikují nebo soupeří o zdroje. Žáci pozorovali ukázky konkurence u šťovíků, fascinující pasti masožravých rostlin i strategii parazitické kokotice. „Další možností vztahu je takzvaný parazitismus, kdy jeden organismus žije na druhém a získává živiny tím, že je z toho druhého organismu doslova vysává,“ popsala principy přežití v rostlinné říši Ing. Kubíková.

Ochrana půdy a skrytý život v polích

Na stanovišti „Voda a vítr na polích“ Ing. Jakub Prudil demonstroval ničivé účinky vodní a větrné eroze, která odnáší nejcennější ornici. Degradace může nastat jediným přívalovým deštěm, pokud je půda holá, naopak když je porost zapojený k odnosu ornice nedochází. Děti se seznámily také s pojmem utužení půdy a jeho důsledky na růst rostlin.

Zajímavá byla také část programu věnovaná půdním mikroorganismům a žížalám. „Žížala vnímá vibrace celým tělem. Když zaprší a chodbičky se zaplní vodou, vyhledává nové úkryty a půdu provzdušňuje,“ vysvětloval Ing. Prudil žákům význam provzdušněné půdy pro růst kořenů. Zaznělo také, že nejdelší žížaly mohou dosahovat délky až tři metry a průměru více než 15 cm, nebo že jeden centimetr ornice vzniká sto let.

Ing. Prudil zdůraznil, že o půdu je nutné pečovat, protože obsahuje nezbytné organické a humusové látky. Žáci se zde seznámili i s moderními technologiemi, jako je využití dronů či pásových traktorů. Na navazujícím stanovišti pak objevovali „Skrytý život v polích“, kde se učili o užitečném hmyzu a ekologických možnostech ochrany plodin.

Čmeláčí reality show a mrazivé pokusy

Velkým lákadlem bylo stanoviště, na kterém probíhala „Čmeláčí reality show“ pod vedením Mgr. Aleny Votavové, Ph.D. Ta dětem odhalila tajemství laboratorního chovu čmeláků zemních a vyvrátila mýtus, že čmeláci nekoušou – vysvětlila totiž, že mají žihadla, která umí efektivně použít k obraně hnízda. Studenti se dozvěděli o jejich neobyčejné inteligenci i schopnosti opylovat rostliny za chladného počasí. „Čmeláci patří ze zoologického hlediska mezi včely, ale na rozdíl od včel jejich hnízda nejsou víceletá,“ přiblížila specifika těchto huňatých pomocníků Mgr. Votavová a dodala, že výzkumný ústav poskytuje laboratorně odchované čmeláky pěstitelům z celé republiky, je o ně každoročně velký zájem.

V laboratořích na dalším stanovišti mezitím probíhala „Mrazivá science show“, kterou provázely Mgr. Magdaléna Dybová a Mgr. Jana Staveníková. Výzkumnice předváděly efektní experimenty s balónky a tekutým dusíkem o teplotě –196 °C a vysvětlovaly jeho nepostradatelnost při uchovávání vzorků DNA. „Vypadá to jako voda, ale v našich podmínkách vaří,“ popsala vlastnosti této extrémně studené kapaliny Mgr. Dybová.

Gastronomické překvapení a polní technika

Na stanovišti nazvaném „Překvapení z jetelovin“ nabízel Mgr. Tomáš Vymslický, Ph.D., společně s kolegyněmi ochutnávku netradičních pokrmů, jako byl jetelový čaj, cizrnová bábovka, budapešťská pomazánka se světlicovým olejem či perníčky s lupinovou moukou. Cílem bylo ukázat vysokou nutriční hodnotu plodin, které se v Troubsku pěstují. Zájemci mohli také obdržet recepty na netradiční pokrmy. Milovníci strojů si zase přišli na své v „Agro experiment ZONE“, kde byla vystavena speciální technika pro sklizeň pokusných parcelek.

Kouzla chemie v laboratoři

Jako poslední mohli žáci a studenti navštívit laboratoř Agrolab, kterou představil její vedoucí Mgr. Denis Šubert. Mladí badatelé sledovali barevné změny indikátorů a učili se, jak se v půdě a vodě zjišťuje přítomnost dusíku či uhličitanů. „Teď už víme, že se v půdě dusík vyskytuje, ale potřebujeme vědět kolik ho tam přesně je,“ vysvětlil principy analytické chemie a titrace Mgr. Šubert.

Na závěr celého dvoudenního maratonu zhodnotila akci koordinátorka Mgr. Helena Hutyrová, která uvedla, že se během obou dnů v areálu vystřídalo téměř 700 dětí a vyjádřila radost nad tím, že se podařilo žákům ukázat svět rostlinné výroby a vědy skutečně poutavou formou. „Na osmi stanovištích ukazujeme žákům a studentům, co na našem výzkumném ústavu děláme se zaměřením na rostlinnou výrobu a na fascinující svět rostlin,“ shrnula hlavní poslání akce Mgr. Hutyrová.

Slovo ředitele

Radost. To je pocit, který mám spojený s letošním ročníkem Dny fascinace rostlinami. Radost z toho, že naším výzkumným pracovištěm prošlo za dva dny více než 700 žáků a studentů i veřejnosti. Radost z toho, že přišlo několik pochvalných emailů od pedagogů, kteří děkovali za možnost nahlédnout pod pokličku zemědělského výzkumu i zemědělství samotného. Velmi oceňovali profesionální přístup všech mých kolegů, kteří na jednotlivých stanovištích prezentovali, jak je příroda fantastickým fenoménem. Tyto akce, podle mého názoru, musí být nedílnou součástí činnosti výzkumných organizací, které vedle vlastního výzkumu by měly i edukovat. Jsem rád, že se nám to alespoň trochu nejen v roce letošním, ale i v letech minulých daří. Ještě jednou velké poděkování všem návštěvníkům, kteří si k nám našli cestu a všem mým kolegům, kteří se na organizování akce podíleli. Již nyní Vás zveme na příští ročník, který se uskuteční 26. a 27. května 2027,“ řekl ředitel Zemědělského výzkumu, spol. s r. o. a Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o. v TroubskuRNDr. Jan Nedělník, Ph.D.

Více informací naleznete v Úrodě č. 8/2026.

Úvodní foto: Na stanovišti „Co dokáže voda a vítr na polích?“ mohli studenti sledovat odnos ornice při přívalovém dešti Foto Jana Pančíková