Menu
e-shop
Farma Františka Habra, pojmenovaná po svém majiteli, představuje pozoruhodný příběh rodinné vytrvalosti, sounáležitosti a neustálého hledání efektivnějších a udržitelnějších přístupů k zemědělství. Co začalo „obrovským nadšením“ jako jediným kapitálem, se za 35 let vyvinulo v prosperující podnik obhospodařující přes 400 hektarů půdy. Majitelé jsou hrdými členy Asociace soukromého zemědělství a zároveň jsou i členy Svazu chovatelů masného skotu.
Rodina Habrových hospodařila v oblasti Báňovic nedaleko rakouských hranic po generace, avšak během komunistického režimu jí byl znemožněn přístup k půdě i možnost samostatného hospodaření. Po roce 1989 se naštěstí vše změnilo – František Habr spolu se svým otcem získali zpět 20 hektarů zemědělské půdy a dalších 20 hektarů si pronajali. Začátky obnoveného hospodaření však provázely značné obtíže, často spojené s nutností postupovat metodou pokus-omyl. Komplikované bylo i vyjednávání s místním zemědělským družstvem, do něhož lidé v minulosti vkládali nejen pozemky, ale i vlastní majetek. Ten však mnohdy nebyl restituentům vrácen v plném rozsahu, ani odpovídající kvalitě. Jak připomněl František Habr, v počátcích jim velmi pomohly tzv. Kubátovy dotace, přímé dotace na nákup techniky a dalšího vybavení farem.
Farma se od počátku zaměřila na chov masného skotu, s nímž začal otec Františka Habra z praktických důvodů – nebylo potřeba stavět dojírnu. Dnes chovají přes 500 kusů plemene masný simentál, a to kolem 200 krav, 180 kusů mají ve výkrmu a odchovávají asi 160 telat. Majitel farmy si pochvaluje současnou cenu hovězího masa, která je na vysoké úrovni, otevírají se tak i nové možnosti odbytu. Tato situace ale může jednou pominout, a proto věří, že by na jejich farmě mohla být i koncovka s finalizací masa. Realizaci ale přenechává již další generaci (prozatím dva ze čtyř synů studují zemědělské obory). Dlouhodobě se na farmě věnují také produkci plemenného materiálu a na výsledky jsou právem hrdí.
Farma Františka Habra nestojí jen na chovu masného skotu. Stejně důležitou roli hraje i klasická rostlinná výroba, díky níž si podnik zajišťuje téměř úplnou soběstačnost v krmivu. Na polích nechybějí ani tržní plodiny. Právě vyvážený poměr mezi oběma odvětvími představuje pro hospodářství pevný stabilizační bod v nestálém tržním prostředí. Největší část osevních ploch zhruba se 130 ha zaujímá ozimá pšenice, dále pěstují kukuřici (60 ha), řepku (40 ha), jarní ječmen (12 ha), tritikale (10 ha) a vojtěšku (24 ha). V poslední době mají dobré zkušenosti i s čirokem, který letos zařadili na 11 hektarů po sklizni pšenice na senáž. Zbývající plochy tvoří louky a pastviny.
Obilniny jsou na farmě klíčové i kvůli produkci slámy, která hraje zásadní roli při ustájení březích krav v zimovištích. V případě poškození porostů, například kroupami jako v loňském roce, neváhají Habrovi potřebnou slámu nakoupit od okolních zemědělců. Kroupy ostatně patří k opakovaným hrozbám v regionu – loni poničily pozemky hned v několika katastrech, letos překvapily časným výskytem už v dubnu. Poškozených 10 ha řepky tak museli zaorat, naštěstí tento časný termín umožnil ještě následný výsev kukuřice. V souvislosti s kompenzacemi za vzniklé škody oceňuje František Habr profesionální a vstřícný přístup Generali České pojišťovny.
František Habr hospodaří konvenčním způsobem s důrazem na zachování úrodnosti půdy. Každoročně na své pozemky aplikuje přibližně 3000 tun organických hnojiv, která doplňuje minerální výživou. Jedním z jeho dlouhodobých partnerů je již od roku 2010 společnost Timac Agro Czech s. r. o. Jejich produkty umožňují dodat do půdy nejen živiny, ale i vápník, který přispívá k udržení optimálního pH. Právě tato vlastnost je pro podnik důležitá, jelikož pozemky v oblasti Báňovic se dlouhodobě potýkají s kyselou půdou a klasická komoditní hnojiva půdu ještě více okyselují. Pravidelná aplikace hnojiv s obsahem vápníku pomáhá stabilizovat pH, zároveň zlepšuje dostupnost dalších živin, a tím i celkovou efektivitu výživy, připomíná František Habr.
Na produktech firmy Timac Agro oceňuje jejich technologické zpracování. „Živiny jsou díky specifickému nosiči pro rostliny lépe využitelné,“ říká s tím, že tato moderní hnojiva reflektují potřebu šetrnějšího přístupu k životnímu prostředí, šetří čas i pracovní sílu. Do řepky na regenerační hnojení aplikovali Sulfammo 23 N-Process s ideálním poměrem živin N a S, doplněné o Ca a Mg. Na pšenici cílí Sulfammo 30 N-Process se zvýšeným obsahem dusíku. Výsledky hospodář zatím hodnotí pozitivně – pšenice vypadá dobře a očekává výnos kolem 7 t/ha. U řepky zvažoval, zda bude dostačující dodaná dávka dusíku, ale konečné slovo budou mít žně. V lepších letech se výnosy řepky v Báňovicích blíží až 4,5 t/ha. Produkty Timac Agro využívají podle potřeby i u dalších plodin.
Klimatická změna je dnes již nezpochybnitelnou realitou. Také v oblasti Báňovic s nadmořskou výškou kolem 500 m přicházejí srážky nevyrovnaně – i když jejich celkový úhrn zůstává zatím uspokojivý, suché periody se vyskytují stále častěji. Aby zmírnil dopady nedostatku vláhy, zařadil František Habr letos na doporučení společnosti Timac Agro do technologie pěstování kukuřice nový přípravek pro podpatovou aplikaci – Top-Phos s technologií SiliUp. Ta podporuje tvorbu tzv. Si-gelu, který v okolí kořenového systému zadržuje vodu po dobu deseti až čtrnácti dnů a zároveň dokáže také chránit kořenový systém proti podmáčení při nadměrných úhrnech srážek. „Naším cílem je ověřit, jak tato technologie funguje v konkrétních podmínkách našeho podniku,“ říká František Habr. Kukuřice má na farmě klíčový význam pro výživu skotu, a proto je snaha o udržení jejího výnosového potenciálu i při proměnlivém počasí naprosto zásadní.
Spolupráci se společností Timac Agro hodnotí František Habr velmi pozitivně. Oceňuje především odborné poradenství a individuální přístup. I přes otevřenost k novinkám zůstává věcný a každé doporučení pečlivě zvažuje – právě tato promyšlená rovnováha mezi tradicí a inovací je základem dlouhodobě funkční spolupráce obou stran.
Do budoucna vnímá František Habr jako největší hrozbu rostoucí koncentraci zemědělské půdy v rukou velkých holdingů, které získávají vliv nejen na trhu, ale i v politice. Tento vývoj podle něj ohrožuje rozmanitost a životaschopnost menších, rodinných farem. Přesto si zachovává nadhled a věří, že klíčem k udržitelnému zemědělství je kvalita, odpovědnost a pevné kořeny v místní komunitě.
A právě ty na jeho farmě nechybí. František Habr má čtyři syny a je zřejmé, že rodinnou tradici bude mít komu předat. Zůstává věrný místu, odkud pochází, a zároveň je otevřený novým cestám, jak na pozemcích hospodařit.
Článek byl zveřejněn v regionální příloze týdeníku Zemědělec – Zemědělec v regionu.*
Úvodní fotografie: Otec a syn – Antonín a František Habrovi se zástupcem společnosti Timac Agro Lukášem Hryzákem Foto Barbora Venclová
Do kukuřice v letošním roce aplikovali na farmě Top-Phos s technologií SiliUp, která má své nezastupitelné místo v době klimatické změny Foto Barbora Venclová
