Při efektivním hnojení brambor je třeba, více než u dalších plodin, zohlednit obsah těch živin v půdě, jež jsou uvolňovány po jejím zpracování. Zejména v technologii s odkameněním, jež je využívána na většině bramborářských ploch, dochází při opakovaném zpracování půdy (rýhování, odkamenění, sázení) k intenzivnímu provzdušnění půdy a zpřístupnění živin.
Tématem se v Úrodě č. 3/2023 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Helena Kusá, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Uvádí, že obsah přístupných živin zjištěný v hrůbcích na začátku vzcházení se často podstatně liší od hodnot zjištěných na začátku jara před přípravou půdy. V prvních 4–6 týdnech po sázení brambory čerpají živiny pouze z matečné hlízy a uvolněné živiny, především nitráty, mohou být vyplaveny mimo dosah kořenů rostlin dříve, než je začnou z půdy odebírat, což představuje riziko znečištění vod. "Na základě našich poznatků doporučujeme aplikovat při sázení brambor pouze nižší dávky dusíku a dohnojit dusíkem a případně dalšími živinami při vzcházení porostu podle jejich aktuální zásoby v hrůbcích. K největšímu příjmu dusíku rostlinami brambor dochází během šedesáti dnů po vzejití, proto je využití dusíku z hnojiv aplikovaných při vzcházení porostu zpravidla vyšší než při aplikaci před sázením či při něm," uvádí autorka.
V polním maloparcelkovém pokusu založeném ve VS Valečov byl zjišťován vliv různé úpravy hrůbků a brázd v kombinaci s hnojením dusíkem (tabulka) na dosažené výnosy hlíz a využití N rostlinami. Na odkameněném pozemku byla do hrůbku po stranách hlíz při sázení aplikována močovina s inhibitorem ureázy (Ureastabil) značená izotopem 15N. U variant 2–4 bylo při sázení aplikováno 100 kg N/ha, u varianty 5 pouze 70 kg N/ha. Zbývající část byla u této varianty aplikována ke kořenům aplikačními dláty v kapalném hnojivu DAM (30 kg N/ha, všechny formy N značeny 15N) při kypření hrůbků na počátku vzcházení porostu. Vliv hnojení i úprav tvaru hrůbků a brázd na výnosy hlíz a efektivnost hnojení se v jednotlivých pokusných ročnících (2019–2022) lišil podle obsahu živin v půdě a srážkových podmínek. Aplikace hnojiva do miskovitého hrůbku při sázení zvýšila výnosy o 3–33 % ve srovnání s kontrolou bez hnojení.*
