Jak upozornila Mgr. Jana Palicová, Ph.D., z VÚRV, nejčastěji jsou paty stébel obilnin napadány stéblolamem (Oculimacula) a fuzariózami (Fusarium), což potvrzují i rozbory více než 130 vzorků zaslaných do VÚRV pěstiteli z celé České republiky v roce 2022. Původci stéblolamu a zástupci rodu Fusarium se shodně vyskytovali ve 37 % vzorků, ve čtvrtině pak původce plísně sněžné (Microdochium) a nejmenší zastoupení měla kořenomorka (Rhizoctonia) – 6 %.
Stéblolamu je ve VÚRV věnována velká pozornost, a to nejen z hlediska poradenství a monitoringu. Od roku 2015 probíhá ve spolupráci s ÚKZÚZ také testování rezistence odrůd ozimé pšenice ke stéblolamu v maloparcelových pokusech. Z popsaných genů rezistence ke stéblolamu je nejúčinnější Pch1 (určit lze pomocí molekulárního markeru Xorw1), jehož nositeli jsou například odrůdy Annie, Pallas, Campesino, KWS Donovan, Illusion, LG Absalon a další (seřazeno od nejodolnějších odrůd v testech v roce 2022). Přítomnost genu Pch1 zajišťuje podle Mgr. Palicové odrůdě statisticky nižší napadení i při vysokém infekčním tlaku. Ošetření proti stéblolamu je vázané na diagnostiku koncem odnožování, aplikace povolených přípravků pak probíhá začátkem sloupkování (BBCH 30–32) při napadení 15–25 % hlavních odnoží. V laboratorních testech VÚRV se jako nejúčinnější jevily fungicidy obsahující účinné látky prochloraz (již jen do spotřebování zásob), prothioconazole + spiroxamine a bixafen + prothiconazole + spiroxamine.
Orientaci ohledně abiotických a biotických rizik, včetně pravého stéblolamu a listových skvrnitostí pšenice, získají pěstitelé také na portálu Agrorisk.*
