Na plochu řepky se dotace skutečně vyplácela. Konkrétně na základě vyhlášky ministerstva orby z 10. července 1917 o dobrovolné přihlášce k pěstování řepky. Vyhlášku zveřejnil časopis Zemědělský archiv, věnovaný věnovaný „vědě a praxi výroby zemědělské“. Časopis tiskla Rolnická tiskárna v Praze, která spadala pod Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, tedy tzv. Agrární stranu. Vycházet začal v roce 1910, poslední čísla se datují zřejmě k roku 1944.
Nedostatek tukovin vyžaduje pěstění řepky v míře mnohem rozsáhlejší než minulého roku. Vybízejí se tudíž všichni zemědělci, kteří dle poměrů svého hospodářství jsou s to, aby tak učinili, zavázati se dobrovolnou přihláškou k pěstění řepky za těchto podmínek...“ začíná text vyhlášky.
Popisuje dále výhody z takové přihlášky plynoucí. Zemědělcům, kteří se zaváží, že včas vysejí ozimou řepku a řepici, zajistí válečný svaz průmyslu pro oleje a tuky ve Vídni za každý zásevní hektar plošný přídavek K 200. Za dodané osivo se účtovalo K 100/100 kg. Přihlašovatelé mohli požadovat odběr dusíkatých hnojiv (síran amonný) až do nejvyšší výměry 200 kg/ha který jim byl přidělen za cenu K 38/100 kg. Následně na 100 kg dodaného řepkového semene zajistil úřad každému ohlašovateli zpětnou dodávka 35 kg řepkových pokrutin za cenu K 20/100 kg pro potřebu vlastního hospodářství.*
Další podrobnosti přinesla příloha Řepka, která vyšla současně s Úrodou č. 4/2021.
