Sarah Singla regenerativní zemědělství provozuje od roku 1980 a působí také ve sdružení Hum's, které se zabývá výukou agronomických postupů regenerativního zemědělství. Obdělává 100 ha orné půdy na jihu Francie. Ve vztahu k jejím zkušenostem je důležité konstatovat, že v oblasti má roční srážky 750–800 mm a hospodaří v nadmořské výšce 850 m.
Na konferenci akciové společnosti Soufflet Agro věnované regenerativnímu zemědělství připomněla posluchačům, že je třeba být pragmatický, nikoliv dogmatický a cílem jejich hospodaření je produkovat více, méně při tom investovat a dosahovat zisku. Používané postupy má pěstitel přizpůsobit konkrétním podmínkám na svém podniku, není možné bez uvažování kopírovat přístup používaný jinými zemědělci. V podniku tedy aplikují hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Pěstují řepku, vojtěšku, trávu pro pastevní využití, pšenici a další plodiny.
Sarah Singla vyzdvihla jeden z hlavních přínosů regenerativního zemědělství, kterým je ochrana proti erozi. Dosahuje toho zásadním omezením zpracování půdy a udržováním rostlinného pokryvu s pomocí meziplodin, což zároveň zlepšuje strukturu půdy, která pak lépe zajišťuje vsakování vody. To je důležité vzhledem ke změně klimatu, které kromě sucha přináší i silné přívalové srážky.
Tři pilíře, na kterých spočívá regenerativní zemědělství, jsou tedy pokryv půdy (tedy používání meziplodin), správný osevní postup a minimalizace zpracování půdy. Sarah Singla upozornila, že důležitý je celý systém, jen samotné přímé setí nefunguje. Připomněla, že regenerativní zemědělství snižuje spotřebu nafty na hektar, například až na 35 l/ha. Při orbě by se hodnota pohybovala na 100 l/ha, při minimalizaci 70 l/ha, část produkce tedy padne na pokrytí vyšších nákladů. Dodala, že na své farmě má u tritikale výnos 8–10 t/ha, sousední farmy v konvenci zhruba 5 t/ha.
Farmářka zdůraznila, že meziplodinu je třeba sít nejpozději do čtvrtého dne po sklizni, aby se využilo vzlínání vody kapilárami (pozn. red.: zřejmě zbytky stonků plodiny). Je třeba dávat velký pozor na kvalitní rozptýlení posklizňových zbytků na pozemku kvůli rovnoměrnosti vzcházení. K meziplodině je také potřeba přistupovat stejně jako k hlavní plodině. Kdo to nebude respektovat, ten neuspěje, varovala. Pokud hrozí, že bude mít meziplodina nedostatek dusíku, je ji také nutné přihnojit, aby vytvořila dostatek biomasy. V případě pochybností o přetrvání rezidují přípravků na ochranu rostlin v půdě je vhodné s předstihem nasít vzorek do odebrané zeminy.*
Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec.
