Regulace plevelů je již více než 60 let postavena na používání herbicidů. Mezi ty, které jsou a budou evropskými restrikcemi zasaženy relativně málo, patří herbicidy inhibující acetolaktát syntázu (ALS). Jedná se o velmi bohatou skupinu účinných látek z různých chemických skupin, z nichž má většina dobrý ekotoxický profil a aplikuje se ve velmi nízkých dávkách. Tyto herbicidy se donedávna používaly především v obilninách a kukuřici. Po zavedení plodin využívající toleranci k herbicidům (HT technologie) se však začaly ALS inhibitory masivně využívat také ve slunečnici (Clearfield a ExpressSun odrůdy) a cukrové řepě (Conviso Smart odrůdy). Vedle toho lze některé ALS inhibitory použít také v bramborách (rimsulfuron) a luskovinách (imazamox a thifensulfuron), jejichž plochy v posledních letech rostou.
V této situaci je třeba důkladně zvažovat použití těchto herbicidů v kontextu celého osevního sledu, protože k vývoji rezistence k těmto látkám dochází poměrně snadno, neboť cílový enzym (ALS) je poměrně náchylný k mutacím, upozorňují odborníci z České zemědělské univerzity v Praze prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., a Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., v článku publikovaném v časopise Úroda (4/2024).
Populací plevelů rezistentních k herbicidům inhibujících ALS přibývá v ČR i celé Evropě. Problémy jsou především s ozimými trávovitými pleveli v ozimých obilninách, kde zejména na neoraných pozemcích způsobují pěstitelům velké problémy. V posledních letech se začínají v ČR objevovat problémy s rezistentními pleveli (zejména laskavce) také v širokořádkových plodinách. K řešení nastalých problémů je podle autorů článku třeba přistupovat komplexně a uplatňovat následující přístupy:
Více informací přináší dubnové vydání časopisu Úroda (4/2024).*
Úvodní fotografie: Porost pšenice zaplevelený populací sveřepu jalového rezistentní k ALS inhibitorům Foto Miroslav Jursík
