Diverzifikace stabilizuje výsledek

Pestrost činností je pro Zemědělské družstvo Křižanovsko klíčová. Podnik s 53 zaměstnanci provozuje pro Vysočinu typický chov skotu a rostlinnou výrobu, dále vlastní bioplynovou stanici, peletizační linku a kompostárnu; zajišťuje také nákladní dopravu, zemědělské služby či provoz kuchyně s jídelnou. Současné podmínky hospodaření v této oblasti charakterizuje Ing. Filip Hudec, předseda představenstva a agronom ZD Křižanovsko, jako „jihomoravskou Vysočinu". S postupující změnou klimatu výnosy klíčových plodin stabilně převyšují republikový průměr. Ani sucho zde zpravidla nepředstavuje závažný limit, důkazem jsou i všudypřítomné rybníky.

Skutečné welfare

 „Jsme tradiční zemědělský podnik s oběma základními výrobami – rostlinnou a živočišnou. Troufám si říci, že živočišná výroba, chov holštýnského skotu, je u nás na poměrné slušné úrovni,“ říká Ing. Hudec. V uzavřeném obratu stáda chovají zhruba 380 dojnic, drží mladý dobytek a výkrm býků. „Za důležitý krok považuji realizaci menší stáje pro suchostojné krávy, tedy pro krávy před otelením. Navázali jsme na ni venkovní výběh s celoročním přístupem. Říkáme tomu lázně před porodem,“ uvádí dále předseda. Zvířata v této stáji, která poskytuje skutečné welfare, tráví zhruba dva měsíce. Chov skotu je v současné době pro podnik stabilizačním prvkem, cena hovězího masa je na svých historických číslech, cena mléka se drží stabilně kolem 13,50 Kč. I přes krizová období zůstali také u chovu prasat na výkrm, standartně dělají dva až tři turnusy ročně (turnus po 650 až 700 kusech).

Alternativa, která dává smysl

Zemědělské družstvo Křižanovsko hospodaří celkově na 1560 ha zemědělské půdy, z toho téměř 260 ha tvoří trvalé travní porosty. Na orné půdě pěstují přes 200 ha ozimé řepky s obvyklými výnosy okolo 3,5 t/ha, necelých 280 ha patří kukuřici (běžně 45–50 t/ha hmoty), 280 ha ozimé pšenici (7–7,5 t/ha), kolem 100 ha ozimému ječmeni a zhruba 150 ha sladovnickému ječmeni (6–6,5 t/ha). U této obilniny, která v minulých letech dostávala značný prostor – až 270 ha, upozornil agronom na slábnoucí poptávku, a s tím spojenou ekonomiku. Uvolněnou plochu po sladovnickém ječmeni zaujaly především množitelské porosty trav a jetelovin jako alternativa, která dává smysl (dovybavili se i technikou na dvoufázovou sklizeň). Smysluplná je v této oblasti i spolupráce se společností SEED SERVICE, s. r. o., konkrétně Ing. Vladimírem Najmanem, pro níž podnik množí jílek jednoletý (pro příští rok na 90 ha) a jetel nachový (20 ha). Zatímco jetel pěstují čistě jako semenný porost a hmotu po vymlácení drtí a nechávají na poli, jílek má využití kombinované: první seč na senáž pro skot, druhá na semeno, navíc stařinu po semenné sklizni využijí pro výrobu pelet na vlastní peletizační lince. „Celkově se výroba energetických pelet a také krmných granulí ze sena aktuálně pohybuje na úrovni okolo 600 t/rok,“ dodává Ing. Hudec. 

Pravidelná obnova luk

Mnoholetou zkušenost společnosti SEED SERVICE využívá podnik i při nákupu osiva vojtěšky odrůdy Giulia (Frigos) či silážního žita Borfuro, cíleného primárně pro výživu skutu, a zejména pak při obnově luk. Obnova luk probíhá v podniku pravidelně. V loňském roce vyseli zhruba na 40 ha Luční směs do sucha (srha laločnatá pozdní, festulolim kostřavovité, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, festulolium jílkovité, lipnice luční, jetel Pramedi a štírovník růžkatý) obohacenou navíc o 5 % jetele lučního pro vyšší zastoupení jetelovin. Jak vysvětlil Ing. Najman, směsi nejen pro obnovu luk mohou dodat již v připravených recepturách nebo namíchat na přání zákazníka.

Obnovu luk v ZD Křižanovsko zkoušejí dvěma způsoby. Klasickým – desikace porostu na podzim, podle potřeby vápnění, hnojení, dále orba a na jaře příprava seťového lůžka a výsev. Na kopcovitější a kamenitější pozemky použili nové řešení – místo orby půdní frézu. Tuto variantu si Ing. Hudec velmi chválil nejen díky úspoře času, ale také minimu kamenů na povrchu (popřípadě rozbitých na frakci 40–50 mm), čímž klesají náklady na sběr kamenů a opravy poškozených strojů při sklizni. Fréza je ohleduplnější i z pohledu rizika eroze a zvyšuje také únosnost půdy při následných sečích. „Pokud někdo obnovuje louky v kamenitém, kopcovitém terénu, preferoval bych variantu s půdní frézou. Z hlediska vzcházení a zapojení porostu byly výsledky obou metod srovnatelné,“ dodává agronom.

Odpadní teplo není odpad

Jako součást diverzifikace činností spustili v roce 2009 v podniku bioplynovou stanici. Původní instalovaný výkon činil 526 kW, po navýšení a instalaci druhé kogenerační jednotky se nyní pohybuje na 727 kW. „Areál je řešen přes kejdové hospodářství a veškeré odpady – kejda od prasat i skotu, močůvky, hnojůvky a silážní šťávy končí v bioplynce,“ vysvětluje Ing. Hudec. Kukuřici pro energetické účely pěstují jen „pro jistotu“ zhruba na 100 ha, další biomasu zajišťují skrývky a odpady z krmiv a trávy z méně kvalitních TTP. Teplem od letošního roku chtějí vytápět blízké objekty – vepřín a dojírna, a v pilotním projektu je také dosoušení semen, které vzešlo z inspirativních setkání Vladimíra Najmana s Filipem Hudcem. Do budoucna by tak mohli sušit nejen vlastní produkci, ale být i partnerem společnosti SEED SERVICE pro daný region, kde tato služba chybí. Výhodou je i vlastní autodoprava, kdy jsou schopni materiál do Křižanova dopravit a po usušení kamkoliv odvézt.

Dosoušení materiálu probíhá v hale (dříve sklad obilí) lokalizované vedle bioplynové stanice, která získává na etapy nové vybavení – rošty a rozvod vzduchu od společnosti Agroing. Připojení tepla do haly proběhlo v srpnu a již nyní předseda hovoří o významných úsporách nákladů vynaložených na dosoušení oproti dosoušení službou až na 100 km vzdálených provozech. Do projektu, financovaného z vlastních zdrojů, zatím vložili asi 1,5 milionu korun a v návaznosti na návratnost chtějí provoz nadále rozšiřovat. Rádi by také zautomatizovali naskladnění a vyskladnění materiálu. Inspirací do budoucna je i německý model kontejnerového sušení, o kterém hovořil Ing. Najman jako o dalším zefektivnění práce.

Správná praxe a velký projekt

V podniku systematicky vracejí do půdy organickou hmotu. Kromě zdrojů ze živočišné výroby provozují kompostárnu s roční produkcí 800–1000 t kompostu a mají k dispozici také 12–13 tis. m³ digestátu z bioplynové stanice. Technologii zpracování půdy volí podle půdního profilu, erozního ohrožení i konkrétní plodiny, využívají tak celou škálu možností – orbu, radličkové kypření, talířové disky a hloubkový podrývák. Smysluplné je pro podnik i zavádění prvků precizního zemědělství. Druhým rokem mají tři traktory vybavené navigačním systémem s podporou RTK korekce a začínají i s variabilními aplikacemi, které Ing. Hudcovi dávají smysl nejen s ohledem na současné ceny vstupů, ale také z pohledu efektivního využití živin a pracovních postupů.

Do budoucna počítají s řadou záměrů. Stěžejní je nová stáj pro výkrm býků, na niž už mají připravený projekt. Paralelně je mimo jiné čeká práce na rozšíření kapacit pro sušení komodit. Plný potenciál tohoto projektu by se nevyužil bez spolupráce se společností SEED SERVICE, jež stojí na důvěře a férovosti, funguje na dohodě a jasně určených úkolech.*

Úvodní fotografie: Foto Barbora Venclová