Desikace semenářských porostů jetelovin bez účinné látky diquat – ano, nebo ne?

Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.

Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., je výkonným ředitelem Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen s profesním zaměřením na škodlivé činitele travních porostů (pícninářské a semenářské porosty, trávníky) a ochranu proti nim.

České jetelářství, tedy přesněji semenářství jetelovin, navazuje na své historické kořeny a zažívá v posledních letech obrovský rozvoj. Současná plocha tří rozhodujících druhů jetelovin – jetele nachového, jetele lučního a vojtěšky seté – se pohybuje kolem 16 000 tis. ha a roční produkce činí asi 5500 tun uznaného osiva. Je pravdou, že dominantním druhem je sice jetel nachový, ale jetel luční, naše stará a osvědčená pícnina, se množí na ploše dosahující téměř 7000 ha a roční produkce semen se pohybuje kolem 1700 tun. Naše jetelová semena jsou výborným vývozním artiklem a jejich vývoz výrazně překračuje dovoz. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo vyvezeno z České republiky v období od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018 523 tun osiva jetele lučního a dovezeno necelých 52 tun. Můžeme s hrdostí konstatovat, že jsme „jetelářskou“ velmocí. Na těchto výborných výsledcích mají zásluhu samozřejmě v prvé řadě sami pěstitelé, ale také několik dotačních opatření, která odvětví účinně napomáhají. Pěstování a tedy i množení jetelovin je třeba všemi možnými prostředky podpořit, nejen z důvodů komerčních, ale především pro jejich příznivé působení na půdu a její vlastnosti.

Vážnou komplikací pro další rozvoj semenářství jetelovin, především jetele lučního, je prováděcí nařízení komise (EU) 2018/1532 ze dne 12. října 2018, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky dikvát a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011.

Co to v praxi znamená? První seč, tedy zelená, resp. suchá hmota je na semenářsky využívaných plochách většinou využívána ke krmným účelům. Semena jsou sklízena až ze druhé seče a tento porost je před vlastní (kombajnovou) sklizní ošetřen desikanty – přípravky obsahující účinnou látku dikvát (diquat). V současné době je našim pěstitelům k dispozicí více než deset přípravků na této bázi. Semenářská sklizeň bez desikace (prováděná ve dvou krocích) je sice možná, je levnější, ale také nesrovnatelně rizikovější. Předpokládá nezbytnou mechanizaci, ale především vyžaduje stálé a suché počasí bez deště, které umožní dostatečné proschnutí posečené hmoty včetně hlávek se semeny. To v žádném případě zajistit nelze. Při šetření mezi členy Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, které jsme provedli v loňském roce, jsme zjistili, že 95 % pěstitelů používá při sklizni porostů jetele lučního desikant. Připomínám, že členové našeho Sdružení jsou producenty 80 % certifikovaného osiva jetelovin vyrobeného u nás.

Co nyní? Podle výše uvedeného nařízení Evropské komise je možno ošetřit dikvátem semenářské porosty jetelovin nejpozději do 4. 2. 2020 (členské státy mají možnost tuto lhůtu zkrátit). Znamená to tedy, že porosty založené letos (sklizňový rok 2020) již nebude možno pomocí desikace sklízet. Zákaz desikace semenářských porostů jetele lučního bude mít pravděpodobně negativní vliv na další růst ploch, a tím i produkce. Je nejvýše možné, že toto opatření odradí stálé, ale hlavně nové pěstitele jetele lučního na semeno. Nelze však skládat ruce do klína. Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen ve spolupráci s Výzkumným ústavem pícninářským bude intenzivně hledat možnosti, jak a hlavně čím chybějící dikvát nahradit. Nepochybuji také, že řada našich pěstitelů zvolí dvoufázovou sklizeň, byť velmi riskantní, bez desikace.*

RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.

RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., je ředitelem Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko, předsedou České akademie zemědělských věd a předsedou odboru rostlinolékařství v rámci této akademie. Profesně se zabývá fytopatologií a ochranou rostlin.

Česká republika patří ke špičce evropských zemí ve výrobě a vývozu osiva jetelovin. Jedná se jak o osivo jetele lučního, tak také celé řady druhů méně tradičních, včetně dnes velmi rozšířeného jetele nachového – inkarnátu a druhů minoritních, jako je čičorka či tolice dětelová. Množení osiva je pro farmáře ekonomicky velmi zajímavá činnost. A nejen ekonomicky. Tím, že farmář pěstuje jetelovinu, zlepšuje si zároveň kvalitu osevního sledu a obohacuje půdu o vzdušný dusík. Nedílnou součástí technologie pěstování jetelovin na semeno je desikace. Možná bychom v této chvíli mohli napsat spíše slovo byla či bývala.

Desikace je zastavení vegetačního růstu rostliny v určité fázi vývoje, má fytosanitární a především technologické důvody. Tím hlavním technologickým důvodem je možnost semenné porosty jetelovin sklidit kombajnem. Farmáři o tento technologický krok však přijdou. Členské státy musí odejmout povolení pro přípravky obsahující účinnou látku diquat, která je součástí nejčastěji používaného desikantu pod obchodním názvem Reglone, nejpozději dne 4. 5. 2019 a nejzazší termín pro použití je 4. 2. 2020. Tento zákaz bude znamenat výraznou komplikaci pro pěstitele, a pokud se rychle nenajde alternativa, mám obavu, že také výrazné snížení zájmu o semenaření jetelovin. Ve svém důsledku může znamenat i snížení exportu a odebrání českým zemědělcům jedné z lukrativnějších komodit. Ale nejen českým zemědělcům. Možná, že v jihoevropských zemích lze jeteloviny pěstovat na semeno i bez tohoto chemického zásahu. V zemích nám klimaticky podobným ale určitě ne. Budeme hledat alternativy. Dělená sklizeň s riziky deštivého počasí v období dozrávání jetelovin. Aplikace močoviny či některých kyselin s rizikem vztahu k nitrátové směrnici a s velmi nejistým výsledkem v kvalitě osiva.

Zákaz diquatu je další z mozaiky spíše politických než odborných rozhodnutí na evropské úrovni omezujících počty účinných látek v ochraně rostlin. Byť desikace není jen rostlinolékařské opatření, ale spíše technologické. Nikdo z nás určitě nechce aplikovat do životního prostředí látky výrazně poškozující některé z prvků ekosystému. Na druhé straně, pokud chceme smysluplně hospodařit, musíme mít dostatečné nástroje. Zákaz čehokoliv bez odpovídající alternativy je krok špatným směrem. Z porostů ošetřených desikantem se nikdy nic nedostalo do potravního řetězce. Vždy se jednalo o ošetření porostů určených pouze a jen pro semenářské účely a desikovaná hmota se nevyužívala ke krmení zvířat. Zákaz používání této účinné látky bude jen velmi obtížně v praxi nahraditelný.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *