31.05.2023 | 08:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Cukrová řepa bez neonikotinoidních mořidel – ano, nebo ne?

Ing. Kamil Holý, Ph.D., pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Zabývá se ochranou rostlin proti škůdcům, zvyšováním funkční biodiverzity a víkendově včelaří.

Z pohledu ochrany rostlin i životního prostředí je odpověď jednoznačně ne. Zákaz moření osiva neonikotinoidy zvýší riziko poškození rostlin škůdci, napadení virózami a bude mít negativní dopad na životní prostředí. Proč se tedy zakazují? Protože je to politické téma, vyrobené uměle na základě několika medializovaných případů v zahraničí, kdy chybně aplikované neonikotinoidy způsobily úhyny včelstev. Včely jsou vnímány i městskými obyvateli pozitivně, posmutnělí včelaři u prázdných úlů jsou vděčným tématem masmédií, tak se místo zákazu rizikových způsobů aplikace vytvořila bublina polopravd a lží, ze které těží někteří politici a nevládní organizace. Zákaz neonikotinoidů byl jedním z témat Evropského entomologického kongresu v Neapoli v roce 2018, kde se většina odborníků vyslovila proti zákazu používání. Bohužel vědecké argumenty nebyly při pozdějším rozhodování brány v úvahu.

Výhodou moření je rozvedení účinné látky do celé rostliny, v nadzemních částech působí pouze na škodlivé (fytofágní) druhy, které poškozují rostliny žírem nebo sáním. Spolehlivě chrání rostliny v rané fázi růstu, kdy jsou nejnáchylnější k poškození až zničení škůdci a k infekci chorob přenášených vektory. Moření je nezávislé na aprílovém počasí, které znemožní vjezd postřikovače na rozbahněný pozemek nebo časté přeháňky neumožní aplikaci v optimálním termínu.

Zákaz moření zvýší počet postřiků, zvýší spotřebu množství účinných látek na hektar, zhorší uhlíkovou stopu a bude obtížnější dodržet zásady antirezistentní strategie. Negativní vliv se projeví i na životním prostředí. Náhrada moření clonou neselektivních insekticidů zahubí necílové organismy (např. predátory a parazitoidy škůdců) zasažené při postřiku nebo později při kontaktu s účinnou látkou na povrchu rostlin i půdy. Nárůst aplikací insekticidů zvýší zatížení životního prostředí rezidui pesticidů v půdě a vodě.

V letošním roce je většina osiva chráněna neonikotinoidy, komplex škůdců vzcházejících a mladých rostlin bude nabývat na významu postupně během několika let. Významné škody od dřepčíků se mohou vyskytnout již v příštím roce, nástup maločlence bude pozvolnější a škodlivost dalších druhů bude významná až za několik let (např. rýhonosec řepný). Zkušenosti ze států, které nevyužily výjimku na moření osiva, ukazují na výskyt viróz zhruba za tři roky od zákazu moření. U nás to může být i dříve, s ohledem na hojný výskyt mšice broskvoňové na řepkách.

Zákaz neonikotinoidů nezlepší zdraví včelstev, u kterých bude docházet vlivem rezistence roztoče Varroa destructor k syntetickým akaricidům v léčivech k masovým úhynům i nadále. Naopak přispěje k neúspěchu zelené dohody (Green Deal) na poli snižování spotřeby pesticidů a zastavení úbytku biodiverzity. Doufejme, že zhoršení statistických hodnot zelené dohody a stagnace nebo zhoršení stavu včelstev přimějí evropské politiky a bruselské úředníky přehodnotit přijatá opatření a znovu povolit moření neonikotinoidy u vybraných plodin.

Jaromír Chochola, působí v Řepařském institutu, Semčice, kde se původně zabýval výživou, hnojením a jakostí cukrovky, po roce 1990 celou technologií pěstování a pokusnictvím, v poslední době pak zejména řepou ve vztahu k životnímu prostředí. Cukrovka je jeho osudem, v Semčicích je už 50 let a snaží se cukrovku propagovat, hájit a přispět k její udržitelnosti.

Cukrová řepa bude příští rok bez moření neonikotinoidy – o tom, bohužel, už není pochyb. Otázky jsou, jestli je to správné, férové, jak se insekticidní ochrana řepy změní a jaká vzniknou pro řepu rizika. Neonikotinoidy (NN) jsou systémové insekticidy s velmi silným účinkem na nervový systém hmyzu. Kolem roku 2010 v Evropě došlo k několika incidentům, kdy byla jejich (ne zcela předpisová) aplikace spojena s hromadným úhynem včel. Bohužel, ještě dříve, než bylo objektivnější zkoumání rizikovosti uzavřeno, došlo v roce 2017 v EU k zákazu NN v důsledku politického tlaku a petic laické veřejnosti. Tato skutečnost zanechává na celém procesu stín a zasévá nedůvěru či rozhořčení na straně zemědělských uživatelů. Asi nejproblematičtější se jeví zákaz moření osiva NN u cukrové řepy. Cukrová řepa nekvete, není pro opylující hmyz atraktivní, množství vysévaného osiva a tím i insekticidu je malé (asi 70 g/ha) a nepřekračuje se. Asi jedinou cestou, jak může dojít k požití toxické látky neškodícím hmyzem, je pití kapek gutační vody na listech. Zemědělci ovšem vědí, jak ojedinělý je výskyt včel, čmeláků, motýlů … na poli se vzcházející řepou.

Zatím to vypadá tak, že insekticidní moření bude omezeno pouze na tefluthrin, který chrání klíčící rostliny proti škůdcům v půdě (drátovci, maločlenci, chvostoskoci …). Na nadzemní škůdce (dřepčíci, maločlenci a později květilka a mšice) však zbydou jen operativní insekticidní postřiky. Opravdu „operativní“, rozhoduje každý den. Naroste významně rizikovost při zakládání porostů, v ojedinělých případech může být porost poškozen fatálně a investice do drahého osiva zmařena. A kolem poloviny května přijdou mšice přenášející virové žloutenky. Ty se zavedením NN prakticky vymizely, nyní se však pravděpodobně rychle vrátí a pak mohou škody narůst na desítky procent výnosu. O tom, že nejde o pouhé strašení, se přesvědčili pěstitelé řepy ve Francii. Od roku 2019 tam byl uplatňován zákaz NN a v roce 2020 došlo doslova ke katastrofě. Mšice broskvoňová napadala porosty od začátku května, insekticidní postřiky byly téměř neúčinné, žloutenky porosty decimovaly a Francie se s výnosem 64 t/ha vrátila o 30 let zpět.

Jako u většiny dosavadních úspěšných řešení, jak se v ochraně rostlin vyhnout chemii, je nejnadějnější cestou šlechtění na toleranci k virovým žloutenkám. Bohužel, jsem dost skeptický k tomu, zda budou tyto tolerantní odrůdy „velkým“ řešením pro Česko. V Česku (na rozdíl od Anglie, Francie...) bude plošné rozšíření virové žloutenky sice nebezpečná, ale přece jen „občasná“ záležitost, závislá na mírné zimě, přezimování mšic a jejich infekci viry. Asi nebude velká chuť preventivně sít nepochybně dražší odrůdy bez záruky, že právě letos a právě tady bude infekce silná. Osobně se domnívám, že právě u nás bude ještě dlouho hlavní úlohu hrát zlepšování prognózy a signalizace a operativní insekticidní ochrana. Tedy za podmínky, že nějaké insekticidy v registru zbydou.*

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down