Čtvrtina včelstev nepřežila zimu

Zimní sezóna 2024/2025 přinesla českému včelařství mimořádně závažné ztráty. Podle aktuálních údajů mezinárodního monitorovacího projektu COLOSS, který sleduje úspěšnost přezimování včelstev napříč Evropou, dosáhl průměrný úhyn včelstev v České republice alarmujících 26 %. Jedná se o nejvyšší míru zimních ztrát za posledních dvanáct let.

Za tímto nepříznivým vývojem stojí především rozšíření varroázy (Varroa destructor), jejíž dynamiku výrazně ovlivnily klimatické podmínky uplynulého roku. Teplé jaro roku 2024 urychlilo rozvoj parazita i přidružených virových infekcí o zhruba tři týdny oproti běžným sezonám. Následkem toho došlo k významnému oslabení včelstev ještě před nástupem zimy, což se projevilo na jejich vitalitě a schopnosti přežít chladné měsíce.

Podrobnosti šetření

Do sběru dat v rámci projektu COLOSS se v roce 2025 zapojilo přes 9000 tuzemských včelařů, což představuje přibližně 12 % všech registrovaných chovatelů včel v ČR. Podle vyjádření Mgr. Jiřího Danihlíka, Ph.D., z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, bylo k září 2024 evidováno v České republice 644 847 včelstev. Z toho více než 160 000 nepřežilo letošní zimu. Nejvíce postiženými oblastmi jsou Praha, Liberecký a Ústecký kraj. Kritická situace panuje zejména v okrese Česká Lípa, kde podle získaných dat uhynulo až 50 % včelstev.

Kombinace více faktorů

Závažnost letošní situace je umocněna také výskytem intenzivní melecitózní snůšky v letním období, která výrazně zkomplikovala ošetřování včelstev. Melecitózní med, známý také jako „cementový med“, je charakteristický svou vysokou viskozitou a tendencí krystalizovat přímo v plástech, čímž omezuje prostor pro zimní zásoby a znesnadňuje manipulaci s rámky při ošetření proti varroáze. „Kombinace vlhké zimy a teplého jara vedla k neobvykle silné melecitózní snůšce, která v mnoha případech zabránila včelařům včas zasáhnout proti roztoči Varroa destructor,“ upozorňuje Mgr. Danihlík, který se zabývá výzkumem imunity a fyziologie včely medonosné a aplikací nových poznatků do včelařské praxe.

Význam včel při opylování polních plodin

Včela medonosná (Apis mellifera) je zásadní pro fungování agroekosystémů, protože se podílí na opylování celé řady polních plodin. Její činnost nejen zajišťuje tvorbu semen a plodů, ale významně přispívá i ke zvyšování výnosového potenciálu a kvalitativních parametrů produkce.

Klíčové polní plodiny opylované včelami:

• Řepka olejka (Brassica napus). Opylovací význam: velmi vysoký – přítomnost včel zvyšuje nasazení šešulí, počet semen a celkové výnosy až o 20–30 %. Atraktivita: velmi silná – bohatý zdroj pylu i nektaru.
• Jetel luční, nachový, plazivý (Trifolium spp.). Opylovací význam: zásadní, zejména pro tvorbu osiva. Poznámka: hluboké květní koruny preferují čmeláci, včely se však významně podílejí na opylení.
• Vojtěška setá (Medicago sativa). Opylovací význam: vysoký, klíčový pro tvorbu semen. Specifikum: včely zvládají tzv. „spouštěcí mechanismus“ květů částečně – čmeláci jsou efektivnější, avšak i včely přispívají.
• Slunečnice roční (Helianthus annuus). Opylovací význam: vysoký – přítomnost včel zvyšuje počet nažek, výnos i olejnatost semen. Atraktivita: střední až vysoká, podle odrůdy a počasí.
• Hořčice bílá (Sinapis alba). Opylovací význam: velmi vysoký – silná atraktivita pro včely, výrazný pozitivní dopad na množství a kvalitu osiva.

Dopady na zemědělskou produkci

Ztráta přibližně čtvrtiny včelstev v důsledku nepříznivých zimních podmínek a rozšíření varroázy není pouze problémem včelařského sektoru – zásadním způsobem ohrožuje i zemědělskou produkci, zejména u plodin závislých na opylení hmyzem (včela medonosná, samotářské včely, čmeláci, motýli a další)

Na základě dostupných agronomických studií a experimentů lze při snížení populace opylovačů o 25 % očekávat následující ztráty ve výnosovém potenciálu:

Popis fotografií:

Úvodní foto:  V zimní sezóně dosáhl průměrný úhyn včelstev v České republice 26 % Foto Jiří Danihlík*

Podle Mgr. Jiřího Danihlíka, Ph.D., z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci odrážejí úhyny včelstev měnící se přírodní podmínky Foto Jiří Danihlík

Vedle hlavních olejnin a pícnin závislých na opylování hraje významnou roli i svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), jejíž bohatá produkce nektaru z ní činí mimořádně atraktivní zdroj potravy pro včely i další opylovače. Při produkci osiva je opylení včelami nepostradatelné Foto Jana Pančíková