
Zimní sezóna 2024/2025 přinesla českému včelařství mimořádně závažné ztráty. Podle aktuálních údajů mezinárodního monitorovacího projektu COLOSS, který sleduje úspěšnost přezimování včelstev napříč Evropou, dosáhl průměrný úhyn včelstev v České republice alarmujících 26 %. Jedná se o nejvyšší míru zimních ztrát za posledních dvanáct let.
Za tímto nepříznivým vývojem stojí především rozšíření varroázy (Varroa destructor), jejíž dynamiku výrazně ovlivnily klimatické podmínky uplynulého roku. Teplé jaro roku 2024 urychlilo rozvoj parazita i přidružených virových infekcí o zhruba tři týdny oproti běžným sezonám. Následkem toho došlo k významnému oslabení včelstev ještě před nástupem zimy, což se projevilo na jejich vitalitě a schopnosti přežít chladné měsíce.
Do sběru dat v rámci projektu COLOSS se v roce 2025 zapojilo přes 9000 tuzemských včelařů, což představuje přibližně 12 % všech registrovaných chovatelů včel v ČR. Podle vyjádření Mgr. Jiřího Danihlíka, Ph.D., z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, bylo k září 2024 evidováno v České republice 644 847 včelstev. Z toho více než 160 000 nepřežilo letošní zimu. Nejvíce postiženými oblastmi jsou Praha, Liberecký a Ústecký kraj. Kritická situace panuje zejména v okrese Česká Lípa, kde podle získaných dat uhynulo až 50 % včelstev.
Závažnost letošní situace je umocněna také výskytem intenzivní melecitózní snůšky v letním období, která výrazně zkomplikovala ošetřování včelstev. Melecitózní med, známý také jako „cementový med“, je charakteristický svou vysokou viskozitou a tendencí krystalizovat přímo v plástech, čímž omezuje prostor pro zimní zásoby a znesnadňuje manipulaci s rámky při ošetření proti varroáze. „Kombinace vlhké zimy a teplého jara vedla k neobvykle silné melecitózní snůšce, která v mnoha případech zabránila včelařům včas zasáhnout proti roztoči Varroa destructor,“ upozorňuje Mgr. Danihlík, který se zabývá výzkumem imunity a fyziologie včely medonosné a aplikací nových poznatků do včelařské praxe.
Včela medonosná (Apis mellifera) je zásadní pro fungování agroekosystémů, protože se podílí na opylování celé řady polních plodin. Její činnost nejen zajišťuje tvorbu semen a plodů, ale významně přispívá i ke zvyšování výnosového potenciálu a kvalitativních parametrů produkce.
Klíčové polní plodiny opylované včelami:
Ztráta přibližně čtvrtiny včelstev v důsledku nepříznivých zimních podmínek a rozšíření varroázy není pouze problémem včelařského sektoru – zásadním způsobem ohrožuje i zemědělskou produkci, zejména u plodin závislých na opylení hmyzem (včela medonosná, samotářské včely, čmeláci, motýli a další)
Na základě dostupných agronomických studií a experimentů lze při snížení populace opylovačů o 25 % očekávat následující ztráty ve výnosovém potenciálu:
|
Plodina |
Ztráta výnosu při 25% snížení opylování |
Poznámka |
|
Řepka olejka |
5–10 % |
méně šešulí, nižší HTS (hmotnost tisíce semen) |
|
Slunečnice roční |
8–15 % |
snížení počtu vyvinutých nažek, nižší obsah oleje |
|
Jetel luční |
až 30 % při produkci osiva |
výrazný pokles tvorby semen bez včelí aktivity |
|
Hořčice bílá |
10–20 % |
nižší počet šešulí i semen při omezeném opylení |
|
Vojtěška setá |
až 25 % |
nižší nasazení lusků, menší úroda osiva |
Popis fotografií:
Úvodní foto: V zimní sezóně dosáhl průměrný úhyn včelstev v České republice 26 % Foto Jiří Danihlík*
Podle Mgr. Jiřího Danihlíka, Ph.D., z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci odrážejí úhyny včelstev měnící se přírodní podmínky Foto Jiří Danihlík
Vedle hlavních olejnin a pícnin závislých na opylování hraje významnou roli i svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), jejíž bohatá produkce nektaru z ní činí mimořádně atraktivní zdroj potravy pro včely i další opylovače. Při produkci osiva je opylení včelami nepostradatelné Foto Jana Pančíková

