Situace ve výskytu škodlivých organismů polních plodin a trvalých kultur se dramaticky mění i s ohledem na globální oteplování. Narůstá nám celá řada nových škůdců, plevelů a chorob. Pokud současně s tím dochází z restrikci přípravků na ochranu rostlin, stává se u některých plodin, ať už jsou to polní jednoleté kultury nebo trvalé – jako ovocné sady, vinice – že budeme mít do budoucna, a možná už i teď, velký problém ochránit tyto kultury proti škodlivým organismům. Uvedl to Ing. Vít Bittner, akreditovaný poradce v oblasti rostlinolékařství v úvodu rozhovoru na téma Pohledem zemědělců – ošetření porostů nejen pesticidy.
Celý pořad najdete na TV Zemědělec a v týdeníku Zemědělec č. 11/2025. Podle Ing. Bittnera bychom si měli také položit otázku, zda zemědělství může pracovat bez syntetických pesticidů. "Tady musím říct, že nejsem zastáncem ani klasického konvenčního zemědělství, ani dramaticky ekologického. Dovedu si představit zemědělství bez syntetických pesticidů, ale musíme si uvědomit, co to bude znamenat pro evropského obyvatele z pohledu zemědělské produkce a dostupnosti potravin. Přinese to velmi dramatický pokles v dostupnosti potravin. Mohu také doložit studii, která byla provedena na základě připravovaného nařízení o trvale udržitelném používání pesticidů, které má zkratku SUR. Ukazuje, co bude znamenat omezení přípravků na ochranu rostlin pro evropské zemědělství. Na mnoha stranách dokumentu najdete, že dojde k dramatickému poklesu dostupnosti potravin a výraznému zvýšení jejich ceny," uvedl Ing. Bittner.
Zemědělci v praxi už momentálně u některých plodin a škůdců, například škůdců řepky, mají velký problém s tím, jak ji ochránit, upozornil Ing. Bittner. Ať je to na podzim dřepčík olejkový nebo na jaře stonkoví krytonosci či blýskáček řepkový. To jsou škůdci, kteří výrazně ohrožují výnos ozimé řepky. "Nám zůstává velmi omezené spektrum přípravků. Ze systémových látek je to acetamiprid pod různými obchodními názvy, z těch dalších jsou k dispozici pyretroidy. Na výběr zemědělec moc nemá. Restrikce přináší i to, že pokud budu používat omezené spektrum přípravků se stejnou nebo příbuznou účinností proti škůdci, dojde k výraznému nástupu rezistence," uvedl Ing. Bittner.
"Řada věcí, které souvisejí s restrikcí pesticidů, má samozřejmě pozitivní základ v tom, že chráníme spotřebitele a životní prostředí, to je všechno v pořádku, souhlasím s tím. Ale řada věcí je i politickým rozhodnutím. Nastalo někdy před rokem 2010 a spočívá v tom, že budeme při přehodnocování účinných látek pesticidů pracovat s takzvanou předběžnou opatrností. Tedy, když si nevíme úplně rady, zda přípravek poškodí životní prostředí anebo spotřebitele a nemáme k tomu data, přípravek preventivně raději zakážeme. Tím si hodně podřezáváme větev. Na druhé straně světoví výrobci syntetických pesticidů mají velký problém zaregistrovat účinné látky pro Evropskou unii, protože omezení je velké množství," konstatoval Ing. Bittner.*
