Existuje celá řada pohledů na vlastnosti a výkonnost odrůd ozimé řepky . Může to být rychlost růstu, přezimování, výška rostlin, odolnost proti poléhání, zdravotní stav, ranost či pozdnost apod. Tím nejdůležitějším faktorem je však výnos semen. Alespoň se to tak říká. Platí to však stále?
"Do sklizně loňského roku jsme tomu všichni věřili. Výnos semen byl v předchozích letech definitivní uzávěrkou a měřítkem úspěšnosti výběru odrůdy a zvolené agrotechniky," uvádí v článku v Úrodě č. 6/2020 doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Připomíná, že olejnatost většinou nikoho moc nezajímala, protože „všechny odrůdy dopadly dobře“ a za nadprůměrný obsah oleje se na rozdíl od západní Evropy v České republice nepřiplácelo. Horký červen roku 2019 s 15 tropickými dny místo obvyklých tří však způsobil, že do té doby velmi pěkné porosty do sklizně nedozrály, nýbrž spíše doschly. Biosyntéze olejů v semenech řepky však velké teplo nesvědčí. Proto se nelze divit, že dříve běžně dosahované olejnatosti 40–42 % či vyšší byly v loňské sklizni velkou výjimkou. Autor připomíná, že v olejnatosti semen mohou být velké rozdíly. Zdrojem informací o této vlastnosti se podle něj mohou stát např. poloprovozní odrůdové pokusy (POP) Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Odrůdy zkoušené v nich v loňském roce uvádí v přehledné tabulce (sortiment A) a 2 (sortiment B). V obou případech jsou odrůdy i lokality seřazeny podle dosažené olejnatosti.*
