Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Nezařazené

09.02.2012 | 12:09

Důležitý spoluhráč hýří aktivitou

OSEVA, a. s., Bzenec vstoupila do skupiny Agrofert zhruba před pěti roky a postupně se vyvinula v koordinátora veškerých osivářských aktivit v rámci holdingu. V prosinci 2010 se personálně propojila se slovenskou sesterskou společností PREFERT-OSIVÁ, s. r. o., v Marcelové a společně s OSEVA Slovakia, s. r. o., vznikl subholding OSIVA, který je v rámci skupiny Agrofert posuzován jako jeden ekonomický celek. OSEVA Bzenec a PREFERT-OSIVÁ jsou v podstatě servisní organizace, které zajišťují osivo pro celou zemědělskou divizi skupiny Agrofert. Ať už nákupem od českých a slovenských množitelů či od mezinárodních firem nebo jiných producentů. Na obchodní činnost navazuje výrobní. OSEVA Bzenec vlastní pět čisticích stanic, podniky ZZN dalších pět a dvě sezónní, přitom dvě čisticí stanice jsou i na Slovensku. Bzenec a Marcelová se zaměřují na osivo kukuřice, ostatní čisticí stanice převážně na obiloviny a luskoviny. Tato koordinace výroby osiv v holdingu Agrofert zajišťuje veškerou potřebu pěstitelů, přitom eliminuje dopravní náklady, které jsou zejména u obilovin důležitou nákladovou položkou. Obchodní a výrobní činnost pak doplňuje marketing a propagace, kdy OSEVA Bzenec a Prefert-Osivá zajišťují jak produktovou strategii z hlediska celé skupiny, tak propagaci formou polních dnů, vydávání katalogů, reklamních předmětů a podobně. Více naleznete v Zemědělci č. 7.
Kategorie: 
26.01.2012 | 08:22

Pohled pod pokličku šlechtitelů

V České republice je povoleno asi 280 hybridů kukuřice, v Evropské unii přes 3000 a každý rok přibývají další. Výzkum a vývoj nových technologií zkoumající vlastnosti na úrovni genů a dávající základ pro šlechtitelské postupy haploidního šlechtění, využívání GMO i další technologie, stejně jako na tyto metody navazující vlastní šlechtitelský proces a registrační i kontrolní postupy stojí značné finanční prostředky. Ty v konečné fázi zaplatí pěstitel v ceně osiva, i když na tomto výzkumu technologií, nikoliv nevýznamně, participuje stát finanční podporou. Co by se asi stalo, kdyby se všichni šlechtitelé kukuřice dohodli a vzali si několik let dovolenou? „Vůbec nic,“ řekl nám překvapivě RNDr. Jaroslav Poruba, CSc., hlavní šlechtitel společnosti CEZEA Čejč, „pouze by se ušetřilo velké množství peněz. Hovořím teď z pohledu evropských či světových výdajů. Jsem přesvědčen o tom, že tato situace by pro populaci lidí vůbec nic neznamenala. Pěstovaly by se po nějakou dobu současné odrůdy, výnosy by zůstaly na dnešní vysoké úrovni a tedy lidská populace jako celek by po jistý čas neutrpěla žádnou újmu.“ Odpověď doktora Poruby nám tak trochu vyrazila dech. Kdyby to řekl kdokoliv jiný, dalo by se to očekávat. Ale že zrovna hlavní šlechtitel? „Sám sebe se někdy ptám, za jakou cenu se dělá pokrok, za nímž se neustále všichni ženeme,“ přemýšlí nahlas Dr. Poruba. „Jestli není relativně malý pokrok vykoupen příliš velkou cenou či nepřiměřenými náklady, které se navíc mnohdy financují z dluhů a na úkor příštích generací. Vždyť rozdíly ve výnosech u nově registrovaných hybridů oproti těm registrovaným před dvěma, třemi léty jsou v řádu několika málo procent, což se v běžných praktických podmínkách v daném roce často ani neprojeví. S dalšími názory RNDr. Jaroslava Poruby se můžete seznámit v Zemědělci č. 5.
Kategorie: 
20.01.2012 | 10:05

Na začátku radost, na konci smutek

Tak by se asi nechal ve stručnosti zhodnotit loňský bramborářský rok. Potvrdil nám to během rozhovoru také Ing. Bohdan Jůda, hlavní šlechtitel společnosti VESA Česká Bělá. Ta se zabývá udržovacím šlechtěním a množením sadby převážně velhartických odrůd brambor, zkoušením nových kříženců a v menší míře i produkcí konzumních brambor. Během sázení byly ideální podmínky včetně následujícího dostatku vláhy, a tak brambory nádherně vzcházely a rostly. Nebyly zaznamenány žádné nálety mšic, které by rostliny infikovaly, takže i po stránce viróz byla situace výborná. Kdo se jen trochu věnoval plísni, neměl problémy. Vše bylo přímo ideální i během sklizně. Takové podmínky byly ale v celé Evropě, tím pádem se brambory urodily všude. Což bylo dozajista výhodné pro obchodníky a spotřebitele, ale katastrofální pro pěstitele. Jako důsledek určité spekulace vtrhly na jaře loňského roku na trh ještě brambory ze sklizně 2010, které výrazně srazily cenu nových brambor. A všichni se jich najednou začali zbavovat, což mělo zase lavinový efekt na pád jejich ceny. Citelný nedostatek skladů v Evropě způsobil další propad cen a ke konci roku už brambory neměly téměř žádnou cenu. Pěstitelé u nás prodávaly kilogram za 1,5 až 1,8 koruny, což s bídou pokrylo napytlování a dopravu. Takže se již ani nevyplácelo je vybírat a na řadě míst se brambory zaorávaly. Konec loňského pěstitelského roku byl tak pro mnoho pěstitelů velice smutný. Celý rozhovor naleznete v Zemědělci č. 5
Kategorie: 
1 … 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 … 282

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down