Čirok a bér pro adaptaci na změnu klimatu

Tradiční polní den věnovaný čiroku se konal v Ivanovicích na Hané. Společnost SEED SERVICE s. r. o. jej připravila ve spolupráci s CARC Praha-Ruzyně. Program ukázal, že čirok i bér získávají v českých podmínkách na významu – hlavně kvůli častějším výkyvům počasí a tlaku sucha.

Ing. Stanislav Hudec z pokusné stanice v Ivanovicích na Hané připomněl přejmenování instituce na Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) a shrnul průběh ročníku s výraznými teplotními i srážkovými extrémy (mj. velmi suchý únor a naopak deštivý konec července a září).

Nutnost nové rajonizace

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. (ČHMÚ) zdůraznil, že staré agroklimatické podklady už neodpovídají realitě. Průměrné teploty dlouhodobě rostou, zvyšuje se výpar a srážky jsou stále častěji nerovnoměrné a přívalové. Podle něj je proto nutné urychleně přepracovat agroklimatickou rajonizaci.

Co ukazuje výzkum

Ing. Marie Lhotská (CARC) představila rozdíly v odolnosti odrůd vůči chladu, klíčové hlavně při klíčení a v době kvetení. Ing. Jan Štrobach, Ph.D. (CARC) upozornil na alelopatii čiroku: v pokusech s jarním ječmenem po čiroku vyšlo nižší zaplevelení i menší počet druhů plevelů.

Zkušenosti z praxe a krmení

Ing. Jan Frydrych (Oseva Zubří) popsal výsledky v podhorské oblasti Beskyd – odrůda Ruzrok zde dokázala dozrát na zrno a při sklizni na dvě seče pro biomasu dosahovali až 60 t zelené hmoty/ha. Ing. Marek Daňhel upozornil na využití čiroku ve směsích pro biodiverzitu i jako následnou plodinu po ozimých obilninách, zároveň ale varoval před vysokými nároky na doplnění živin po sklizni.

MVDr. Petr Doležal (Mendelova univerzita v Brně) připomněl, že čiroková siláž má obvykle nižší energii než kukuřičná, ale v suchých letech může rozhodnout o krmivové základně. Klíčová je technologie sklizně, zejména narušení tvrdého zrna (corn-cracker) kvůli stravitelnosti.

Odrůdy v hlavní roli

Ing. Jiří Hermuth (CARC) přiblížil cestu české odrůdy Ruzrok (registrace 2016), uplatněné i jako fytosanitární meziplodina. Na ni navazuje raný, beztaninový typ Rufuss (ÚKZÚZ 2024) vhodný na siláž i zrno (mj. využití i pro bezlepkové zpracování). Představeny byly také novinky mezi BMR typy s vyšší stravitelností a portfolio materiálů pro biomasu, vícesečné využití i meziplodiny. Bér italský byl zastoupen domácími odrůdami vhodnými i do sušších podmínek.

Závěr: Polní den potvrdil, že čirok a bér mohou být v měnícím se klimatu důležitou alternativou – nabízejí stabilnější produkci v suchu, široké využití (krmivo, biomasa, meziplodiny) a přínos pro půdní zdraví.*

Celý text naleznete v ÚRODĚ č. 1/2026 na str. 10.