Cílená podpora mapování rezistence k antikoagulantům u hlodavců v ČR – ano, nebo ne?

Ing. Václav Stejskal, Ph.D., je zaměstnancem Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Tým ochrany zásob před skladištními škůdci

Myši, potkani a krysy poškozují zásoby potravin a kontaminují je stejně jako pitnou vodu patogeny. Z důvodu špatné hygieny a neúčinného hubení těchto hlodavců Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně uzavře v ČR řadu potravinářských provozů a prodejen. Význam škodlivosti hlodavců se zvyšuje zejména v období krizí (např. válek, pandemií), jakými aktuálně Evropa prochází. Účinné hubení hlodavců je v současné době převážně závislé na efektivním použití rodenticidních nástrah na bázi antikoagulantů. Proto vznikl mezinárodní program mapování rezistence hlodavců k antikoagulantům (viz mapy Europe – RRAC Resistance guide), jehož výsledky indikují sníženou účinnost těchto rodenticidů i v řadě států EU. Je nedůstojné, že ČR ničím k tomuto průzkumu nepřispěla. Na této mapě je tak ČR „bílým místem“ s nulovou informací o rezistenci hlodavců, a tím se řadí na úroveň zaostalých rozvojových států. Přitom znalosti o stupni rezistence k různým antikoagulatním přípravkům mají nejen význam pro ochranu potravin, zdraví obyvatel a zvířat před hlodavci, ale i ekologický rozměr pro management zemědělské krajiny: neúčinné použití antikoagulantů na rezistentní hlodavce totiž vyvolává rizika jejich akumulace v tělech hlodavců a následné sekundární otravy volně žijících zvířat, zejména užitečných dravců.

Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy byl minulý rok proveden alespoň orientační výzkum ke stanovení rezistence k antikoagulantům. Byl realizován prostřednictvím Výzkumného záměru a projektu Ministerstva vnitra, který řeší komplexní problematiku skladování potravinových komodit pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR). Během iniciálních testů (sekvenací) byla potvrzena obava, že rezistence k antikoagulantům u myši domácí je už v ČR realitou. Již předběžné výsledky ukazují na poměrně rozšířený výskyt rezistentních jedinců v populacích v ČR (až 88 % z 24 testovaných vzorků pocházejících ze zemědělských provozů ze 14 lokalit potvrdilo přítomnost rezistentního genotypu). Je tedy zjevné, že rezistence k antikoagulantům není u myši domácí ojedinělým fenoménem a měla by být zahrnuta do státních priorit a následné strategie efektivní kontroly těchto škůdců. Další průzkum, který by umožnil zmapovat situaci v rámci dalších oblastí ČR, a pokračování také u dalších druhů hlodavců (potkan, krysa) však vyžaduje cílenou finanční podporu ze strany státu.

Vzhledem k důležitosti problému je více než překvapivé, že ze strany příslušných ministerstev, státních dozorových orgánů a grantových agentur (např. NAZV) zatím neexistuje poptávka ve formách priorit výzkumu cílených ke zjišťování a řešení problematiky rezistence hlodavců. Jako zásadní aktuální problém autoři tohoto článku rovněž vidí i to, že doposud rovněž neexistuje specifický podpůrný program nebo cílená podpora ze strany Ministerstva zemědělství ČR, které by problematiku rezistence hlodavců k antikoagulantům řešily a podpořily tím vlastní strategický dokument Národní akční plán (NAP) v oblasti redukce používání pesticidů.*

Ing. Terezie Bubová, PhD., je zástupcem vedoucího Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci ve Státním zdravotním ústavu v Praze, kde se věnuje problematice škůdců v domácnostech a dalších oblastech, které jsou stěžejní z hlediska ochrany veřejného zdraví

Hlodavci jsou významnými škůdci rostlin, uskladněného materiálu, potravin, ale samozřejmě také člověka. Z hlediska ochrany veřejného zdraví je přítomnost hlodavců, především potkana obecného, myši domácí a krysy obecné, pro člověka rizikovým faktorem kvůli možnému přenosu nebezpečných patogenů. Z těchto důvodů je ochrana zdraví osob legislativně ošetřená.

Nejčastěji je ochrana proti hlodavcům realizována za použití deratizačních přípravků (rodenticidů), jejichž účinnými látkami jsou antikoagulanty (AK). Ty jsou pro hubení hlodavců využívány od padesátých let minulého století. Rozsah aplikace rodenticidů vedl k rozvoji rezistence k AK u všech cílových druhů v deratizaci na celém světě. V praxi se rezistence projevuje nefunkčností dříve účinných rodenticidů při jejich správné aplikaci. V současné době jsou však přesné a plně obsáhlé údaje o úrovni rezistence k AK v konkrétních zemích na světě nedostatečné. A to i přesto, že znalost o možné přítomnosti či rozsahu rezistence k AK by měla být zásadní při výběru vhodné strategie hubení hlodavců, jelikož aplikace AK rodenticidů na místech, kde rezistence již existuje, bude neúčinná, neekonomická a může ohrožovat životní prostředí a necílové druhy zvířat či člověka.

Rezistenci k AK u hlodavců způsobuje několik druhů mechanismů, jejichž přítomnost u hlodavců je možné prokázat pomocí různých metodik. Nejsnadněji charakterizovaným mechanismem rezistence je detekce genu Vkorc1 pomocí sekvenování DNA. Díky této vysoce průkazné metodě je možné realizovat monitorování populací hlodavců na potenciální přítomnost rezistence k AK ve větším rozsahu. Na základě těchto analýz zveřejňuje pracovní skupina akčního výboru pro rezistenci vůči rodenticidům (RRAC – Rodenticide Resistance Action Commitee) na svých webových stránkách mapu míst, kde byla rezistence u hlodavců zachycena. Mapa však nezobrazuje údaje o rezistenci ve všech Evropských zemích, popřípadě ve všech zemích Evropské unie, jelikož pro země EU není vydáno žádné nařízení, které by stanovovalo potřebu monitorovat rezistenci u hlodavců a hromadně tato data zveřejňovat.

A to i přesto, že rezistence je jedním z důvodů, proč patří AK mezi účinné látky, které mají být do budoucna vyřazeny ze seznamu povolených účinných látek v EU. Přezkoumání o dalším užívání AK musí být projednáno do roku 2024. Již nyní řeší výbor pro biocidní přípravky Evropské agentury pro chemické látky (ECHA – European Chemical Agency) řadu otázek, které budou rozhodovat o budoucnosti AK deratizačních přípravků. Souhrnné výsledky o aktuálním stavu rezistence v zemích EU by bezesporu byly zásadní při procesech rozhodování. Proto je vysoce žádoucí, aby bylo monitorování rezistence k AK u hlodavců v jednotlivých zemích EU cíleně podporováno vládními institucemi, které by i díky těmto informacím získaly podklady pro návrhy účelných metodických postupů ochrany ať už rostlin, nebo lidského zdraví proti škodlivému působení hlodavců.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down