Menu
e-shop
Zdravotní stav porostů zásadně ovlivňuje výnos i kvalitu pšenice. Od vzejití až po sklizeň čelí porosty celé řadě patogenů, jejichž šíření podporují extrémní výkyvy počasí, užší osevní postupy i pěstování náchylných odrůd.
Od roku 1961 vzrostla průměrná teplota na území ČR o 2,2 °C, což mění spektrum i intenzitu výskytu chorob, uvádí ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D.
K významným patří pravý stéblolam, fuzariózy, plíseň sněžná či kořenomorka. Stéblolamu vyhovují teplé zimy, může způsobit poléhání a výrazné ztráty na výnosu. Základem ochrany je vhodný osevní postup, odolnější odrůdy a včasná fungicidní aplikace. Z listových chorob dlouhodobě převládá braničnatka pšeničná, v sušších ročnících se uplatňuje také DTR. Ochrana spočívá v pěstování méně náchylných odrůd, zapravení posklizňových zbytků a správně načasovaném ošetření.
Významně narůstá tlak rzí, zejména rzi plevové a pšeničné. Mírné zimy umožňují jejich přezimování v porostech, přičemž nové rasy často překonávají dřívější genetickou rezistenci odrůd. Klíčové je pravidelné sledování porostů a rychlý zásah při prvních příznacích. Velkým rizikem zůstávají fuzariózy klasu, které snižují výnos i kvalitu zrna a mohou vést ke kontaminaci mykotoxinem DON. Riziko zvyšuje předplodina kukuřice, minimalizační technologie i vlhké počasí v období kvetení. Ochrana musí být komplexní, protože po propuknutí infekce již nelze chorobu zastavit.
Stále častěji se objevují i virové choroby, například žlutá zakrslost ječmene (BYDV) či virová zakrslost pšenice (WDV). Přenášejí je mšice a křísi, přičemž teplé a sušší oblasti bývají ohroženější. Významnou roli hraje prevence a šlechtění na vyšší odolnost. Současný vývoj potvrzuje, že integrovaná ochrana, správná agrotechnika a volba vhodných odrůd jsou v podmínkách probíhající klimatické změny zásadní pro udržení stabilní produkce pšenice.
Úvodní foto: Po infekci žlutou zakrslostí ječmene se u náchylných odrůd vůbec nevytvářejí klasy Foto Hana Honsová
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 2/2026.
