Aktuální stav porostů ozimé řepky

Zakládání porostů pro sezónu 2025/2026 bylo ovlivněno průběhem počasí i legislativními a technologickými změnami. Ing. Roman Hrdina ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) ve své analýze uvedl, že i přes počáteční komplikace je většina porostů v dobré kondici. Klíčovým faktorem byl časový odstup od sklizně předplodin, která probíhala nerovnoměrně; zatímco na Moravě byla v polovině srpna téměř u konce, v částech Čech výrazně zaostávala. Srpen byl srážkově podprůměrný (50 mm, zhruba 60 % normálu) a teplotně se zařadil k nejchladnějším v poslední dekádě.

V roce 2025 došlo k drastickému poklesu orby na historické minimum 12 % (z původních 38 %). Hlavním důvodem je nová metodika DZES omezující technologie na erozně ohrožených půdách a snaha o úsporu času. Dominantní technologií se stalo plošné bezorebné zpracování (80–87 % ploch), přičemž strip-till a no-till tvořily do 3 %. Tento postup však při vysokých teplotách vedl k přesychání půdy a tvorbě hroud na těžších půdách. Ing. Hrdina zdůraznil, že v těchto podmínkách se jako velmi prospěšné ukázalo válení, které obnovilo půdní kapilaritu a napomohlo rovnoměrnému vzcházení.

Vliv termínu setí a vliv slámy

Stav porostů zásadně ovlivnil termín výsevu. Nejlépe si vedly porosty z první dekády srpna, zatímco druhá dekáda s extrémními teplotami (35 °C) zapříčinila vznik vícegeneračních porostů. Setí v závěru srpna sice vzešlo po deštích rovnoměrně, ale čelilo silnému tlaku dřepčíků. Komplikací byla také nerozložená sláma, která uvolňuje fenolické kyseliny (např. ferulovou, vanilovou) a benzoxazinoidy, jež mohou brzdit klíčení řepky po dobu 2–4 týdnů a snižovat účinnost herbicidů. SPZO doporučuje podporu rozkladu slámy dusíkem (např. močovina, DAM 390 v dávce 30–40 kg N/ha) a zamezení přímého kontaktu semene s čerstvou slámou.

Škůdci, choroby a výhled na jaro

Vysoký výskyt dospělců dřepčíka olejkového vyžadoval dvě až čtyři insekticidní aplikace. Rok 2025 je považován za pregradační rok pro hraboše, přičemž kritický stav byl hlášen z jižní Moravy, Olomoucka, Zlínska a Vysočiny. Z chorob se objevila plíseň brukvovitých (září, zejména na Moravě) a fómová hniloba (říjen).

Navzdory poklesu celkové plochy řepky o 8 % na 300 000 hektarů je výhled optimistický – 87 % porostů je v dobrém či velmi dobrém stavu. Pro úspěšné jaro Ing. Hrdina doporučuje včasné přihnojení a cílenou ochranu proti krytonoscům a blýskačkům.

Více informací bylo publikováno v týdeníku Zemědělec č. 5.*

Úvodní snímek: Zhruba 87 % porostů bylo na podzim v kategorii dobrých a velmi dobrých, pouze u dvou procent ploch se očekává, že zimu nepřežijí Foto Jana Pančíková