Porosty řepek jsou v závislosti na termínu setí a technologii zpracování půdy v dobré kondici, ale hodně nevyrovnané. V oblastech s vysokými úhrny a v blízkosti vodních toků jsou pole zaplaveny. V západních a středních Čechách se objevují silnější infekce plísně brukvovitých, ostatní původci onemocnění spíš ve slabé intenzitě (tlak se bude zvyšovat v průběhu října). Informuje o tom Rostlinolékařský portál.
Hmyzí škůdci
Z hmyzích škůdců se plošně na střední úrovni objevují dřepčíci rodu Phyllotreta a dřepčík olejkový, jehož nálety stále pokračují a je třeba opakovaně ošetřovat. Populace zápředníčka polního a pilatky řepkové jsou na slabé úrovni, ve slabých porostech se mohou vyskytovat (stejně jako mšice), ve vyšší míře, uvádí zpráva RL portálu.
Jak dále informuje., letos inspektoři ÚKZÚZ cíleně monitorují i podzimní nálet krytonosce čtyřzubého, jehož populace částečně migrují do porostů řepek již na podzim. Tento typ chování je typický spíše pro mediteránní státy, ale díky oteplování lze očekávat posun v bionomii i českých populací. Nálet bude probíhat pravděpodobně později během října. Změny v bionomii tohoto škůdce významně komplikují termín prvního jarního ošetření.
Hraboš v nových osevech
Slabé či lokálně silnější výskyty populací hraboše v nových osevech řepky se prozatím objevují pouze lokálně v oblastech severozápadních a středních Čech (na Moravě ojediněle). Prozatím se situace nevyvíjí nikterak dramaticky a v založených porostech vládne klid. Vyšší počty aktivních nor se objevují lokálně v rezervoárových krmných plodinách a TTP, dodává zpráva RP portálu.*
Situaci výskytu škůdců v ozimé řepce v ČR lze sledovat v Mapách výskytu.
Úvodní fotografie: Ozimá řepka, BBCH 30 – počátek prodlužovacího růstu Foto J. Beránek, ÚKZÚZ