Má čirok možnost růst i v chladnějších podmínkách? Poradí si při časnějším výsevu nebo pro něj časný výsev ani v budoucnu nebude možný? Tyto otázky stály na počátku překládaného výzkumu. Sledováním počátečních růstových fází čiroku při klíčení za nižší teploty byla testována tolerance této plodiny k chladu u vybraných odrůd. Pro zachycení stresu v brzkém stadiu byla využita metoda měření fluorescence chlorofylu.
Provedení pokusu
Citlivost na chlad ve fázi klíčení je významně ovlivněna konkrétní odrůdou, proto je pro zvýšení potenciálu využití čiroku pro české podmínky třeba najít vhodné odrůdy. Cílem výzkumu bylo ověřit vybraný sortiment geneticky různých semen čiroku pro časný výsev v podmínkách nízké teploty. V tomto pokusu byly testovány tři odrůdy čiroku – Barnards Red (BR), RCAT 016982 (RCAT), Ruzrok (RUZ) – ve dvou teplotních variantách klíčení (15 °C a 20 °C). Působení nízkých teplot během klíčení a růstu v řízených podmínkách bylo sledováno na různých charakteristikách růstu. Mimo běžnější sledované charakteristiky během růstu, byly sledovány i reakce rostliny na úrovni fotosystému II pomocí metody chlorofylové fluorescence. Odrůdy pro výzkum byly poskytnuty bývalým Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni.
Závěr a doporučení do praxe
Zrnové čiroky se obecně vyznačují vyššími nároky na teplotu. To prokázaly i výsledky prezentované v tomto článku. Odrůdy RCAT 016982 a Barnards red (zrnové čiroky) měly výraznější reakce na snížené teploty v počátečních fázích růstu. Oproti tomu odrůda Ruzrok (využití pro biomasu) se ukázala být schopnou vypořádat se s počátečním stresem a vyrovnat ztráty, například změnou velikosti asimilační plochy, což se projevilo také v hmotnosti sušiny získané při ukončení sledování. Výsledky získané tímto výzkumem by mohly přispět programům zabývajícím se šlechtěním čiroku vůči tomuto typu stresu. Odrůda Ruzrok byla ověřena pro pěstování v podmínkách ČR s možností časného výsevu. Testované odrůdy zrnových čiroků nevykazovaly výrazně špatné chování ve vztahu k nízké teplotě, a proto je i s nimi doporučeno nadále pracovat.
Informuje o tom v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2025) Ing. Marie Lhotská (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně).*
Úvodní fotografie: Fotodokumentace pokusu – rostliny čtvrtý týden po přesazení Foto Marie Lhotská