Česká republika je ve využívání pesticidů pod průměrem Evropské unie. Z čísel evropského statistického úřadu Eurostat dokonce vyplývá, že mezi lety 2011 a 2020 v České republice prodej pesticidů klesl nejvíce. Pokles byl o 38 %. V Lotyšsku vzrostl ve stejném období o 77 %, v Rakousku pak o 61 %. Podle mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství zemědělci v ČR aktuálně používají průměrně 1,39 kilogramu účinné látky na hektar, Nizozemsko 10,82 kilogramu, Kypr 9,24 kilogramu či Rakousko 4,03 kilogramu, uvádí dále tisková zpráva.
Zmiňuje také fakta, která k tomu vedla. Česká republika byla jedním z prvních unijních států, který omezil používání glyfosátu, a to prostřednictvím zákazu předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské využití.
V roce 2020 Ministerstvo zemědělství spustilo v okolí vodárenské nádrže Švihov projekt, při kterém zemědělci využívají šetrnější technologie a méně chemických prostředků. Postupně bude projekt rozšířen i na území kolem dalších vodárenských nádrží. Podle Strategického plánu společné zemědělské politiky 2023–2027 budou také zemědělci zakládat podél vodních toků ochranné pásy. Budou alespoň šest metrů široké, oseté trávou a bude na nich zakázané používat hnojiva a pesticidy. Pokud zemědělci založí pásy široké 12 metrů, budou mít nárok na ještě vyšší podporu.
Ministerstvo bude nadále podporovat také investiční dotace na technologie, které pomáhají využívat prvky precizního zemědělství. Ty dokážou efektivně optimalizovat zemědělské vstupy. S ohledem na využívání přípravků na ochranu rostlin se jedná například o omezení překryvu aplikace těchto látek, a to za využití satelitní navigace a aplikační techniky vybavené sekční kontrolou, dále pak pásová aplikace přípravků jen v prostoru nad vysetou plodinu, nebo například variabilní aplikace herbicidů založena na aktuálním vyhodnocení stavu zaplevelení na základě připravených aplikačních map či využití technologií analyzující stav zaplevelení přímo v reálném čase.
Dalším klíčovým bodem zmiňovaným v tiskové zprávě, je podpora ekologického zemědělství a integrované produkce. Výměra ekologicky obhospodařovaných ploch i počet ekofarem každoročně narůstá. Aktuálně v České republice ekologicky hospodaří přibližně pět tisíc farem na celkové výměře téměř 600 tisíc hektarů. S tímto podílem na celkové zemědělské půdě Česko zaujímá šesté místo mezi zeměmi EU. Do roku 2030 chce Ministerstvo zemědělství v ekologickém režimu spravovat čtvrtinu veškeré zemědělské půdy. V rámci snižování přípravků na ochranu rostlin je důležitá také podpora integrované produkce rostlin, což je způsob produkce s omezeným používáním těchto přípravků a popřípadě jejich náhrada biologickými preparáty.
V roce 2020 Ministerstvo zemědělství spustilo dotační titul pro pěstitele cukrové řepy zaměřený na mechanickou likvidaci plevele, která nahradila plošný chemický postřik. Za účinné možnosti likvidace se považuje opakované meziřádkové plečkování, ruční okopávání v meziřádku a v řádku a odstraňování rostlin mimo pole. Mechanická likvidace plevelné řepy patří k agro-environmentálním opatřením a také souvisí se zákazem neonikotinoidních látek na moření osiva cukrové řepy.
Aby se česká krajina změnila, je nutné dělat přírodě blízká opatření. V roce 2020 Ministerstvo zemědělství zavedlo povinnost pěstování jedné plodiny na erozně ohrožených půdních blocích maximálně na výměře 30 hektarů. Tato pravidla se dotkla přibližně 2300 zemědělských podniků a 600 tisíc hektarů polí, což byla přibližně čtvrtina veškeré orné půdy v ČR. Od loňského roku toto opatření platí na veškeré zemědělské půdě v ČR, bez ohledu na míru jejího erozního ohrožení. Od příštího roku se v oblastech silně ohrožených erozí výměra sníží povinně na 10 hektarů.
V novém programovém období společné zemědělské politiky bude pokračovat podpora zalesňování. Zcela nově bude podpořeno agrolesnictví, tedy systém využívání půdy, ve kterém se na stejném pozemku zároveň pěstují dřeviny a zemědělsky hospodaří. To pomáhá omezit erozi, stabilizovat a zvýšit biodiverzitu, zvýšit retenci vody v krajině a zlepšit malý koloběh vody v zemědělské krajině.
Snižování spotřeby pesticidů je jedno z hlavních témat českého předsednictví v Radě EU. Česko vede debatu o tom, aby se zohlednilo dosavadní úsilí, které jednotlivé státy EU vynaložily na ochranu životního prostředí a cíle snížení spotřeby pesticidů se mezi členy EU přerozdělily spravedlivě. Úplný zákaz používání pesticidů v citlivých oblastech by měl být podpořen pouze jasnými odbornými stanovisky, uzavírá tisková zpráva Ministerstva zemědělství.*
