Český česnek – odolnost i skvělá chuť

V rámci výstavy Naše pole představil šlechtitel Ing. Jan Kozák, který se pěstování česneku intenzivně věnuje od roku 1989 a soukromě od roku 1992, odrůdy paličáků i nepaličáků. Na pokusných parcelkách bylo stále plno, zájemci o česnek kladli pěstiteli zvídavé dotazy a on ochotně odpovídal.

Ing. Kozák je přesvědčen, že do české kuchyně patří především české odrůdy česneku, které vycházejí z krajových odrůd pěstovaných na našem území po staletí.

Nepaličáky jsou charakteristické jemnou chutí a dlouhou skladovatelností. „Úzkolisté nepaličáky jsou obecně pozdní a vyznačují se velmi dobrou skladovatelností. Mezi jejich výhody patří i odolnost vůči vlnovníku česnekovému, roztoči způsobujícímu takzvané vyšeptávání stroužků během skladování,“ řekl šlechtitel a pustil se do představování odrůd. „Matinka označovaná jako ozdravený klon původní odrůdy Matin vytváří pěkné velké cibule a pyšní se vysokou skladovatelností, nezávisle na době výsadby. Netrpí vlnovníkem a lze ji skladovat i v bytových podmínkách. Má menší počet stroužků, které jsou ale velké, což zákazníci preferují,“ dodal.

Nejranější odrůda v českém sortimentu nepaličáků je Anton. Je to jediný nepaličák s fialovou barvou. Je vhodný pro sklizeň nazeleno a má velmi dobrou skladovatelnost. Ing. Kozák vyzdvihuje Anton jako jednu z nejchutnějších odrůd v Evropě, doporučuje ji do studené kuchyně pro její „čistou česnekovou chuť“.

Jarní úzkolistý nepaličák Japo II se sklízí začátkem srpna. Je vhodný pro jarní i podzimní výsadbu, má vysokou skladovatelnost a velmi ostrou chuť. Hodí se k pěstování i ve vyšších polohách. Nejstarší odrůda v českém sortimentu je nepaličák Lukan, je velmi spolehlivý a výnosný.

Odolné a mohutné paličáky

Paličáky jsou typické tím, že vytvářejí květní stonky s pacibulkami, neboli palice. Jejich pěstování je pracnější, jelikož pro dosažení požadovaného výnosu je nutné odstraňovat květenství ručně.

Stejně jako Vekan snáší vysokou hladinu spodní vody. Také výnosově se drží podle šlechtitele na předních příčkách. Mezi nejnovější odrůdy patří Skalka, typově podobná Vekanu. Je raná, spolehlivá a adaptabilní na prostředí. Vytváří deset stroužků. Pochází z oblasti Nového Jičína a stejně jako Vekan snáší vysokou hladinu spodní vody.

Do skupiny ruských paličáků patří Rusinka. Ing. Kozák se snažil získat typ s osmi stroužky (původní ruské mívají 4–6 stroužků) a chuť podobnou českým odrůdám. Ačkoliv se to jemu nepodařilo, jeho syn dosáhl požadovaných vlastností. Rusinka vytváří velké cibule.

Velkostroužková odrůda, pojmenovaná po Ing. Janu Kozákovi – Janko – je podle šlechtitele ideální na výstavy. Vytváří extrémně velké stroužky, kde jeden stroužek může vážit i 30 gramů, přičemž celá cibule může mít jen čtyři až šest stroužků. Ing. Kozák osobně sice příliš velké stroužky nepreferuje, ale Janko je velmi žádaný, například na zabíjačku.

Ze starších velkostroužkových odrůd jmenoval velmi žádanou odrůdu Havran, která byla pojmenovaná na počest významného šlechtitele Ing. Havránka. „Havel je zajímavá mutace odrůdy Slavin. Zatímco Slavin je intenzivně fialový, Havel je bílý,“ popsal rozdíly s tím, že Havel vytváří průměrně šest stroužků a jediné, co zůstalo společné se Slavinem, jsou dlouhé špičky stroužků. Ke zmíněnému Slavinu uvedl, že tato odrůda je velmi oblíbená mezi velkopěstiteli kvůli průměrnému počtu 12 stroužků, což zajišťuje dobrý množitelský koeficient. Má krásnou fialovou barvu, která zvyšuje prodejnost, a pevné šupky, snižující mechanické poškození. Je považována za nejlepší volbu pro velkopěstitele paličáků. Ing. Kozák preferuje Slavin II pro vaření, protože podlouhlé stroužky této odrůdy se dobře drží při strouhání či krájení.

Nejranějším českým paličákem je Bjetin. Zajímavostí je, že je vhodný i pro osoby s nemocným žlučníkem. Benátčan je první „ozdravená“ československá odrůda, na jejímž vývoji pracoval Ing. Havránek a následně práva k této odrůdě odkoupil Ing. Kozák.

Hnojení česneku

Pro správný růst česneku Ing. Kozák doporučuje následující postupy hnojení. Na podzim aplikuje Cererit s obsahem síry, na jaře pak vápenatý ledek a následně dvakrát močovinu na list. Obecně je podle něj prospěšné jakékoliv listové hnojivo s mikroprvky. Ing. Kozák sám konzumuje česnek několikrát denně – a někdy jen jednou týdně – a pro celkové zdraví s humorem dodává, že kromě česneku je „zdravý také med, slivovica a slunko“.

Článek byl zveřejněn v týdeníku Zemědělec.*

Úvodní foto: Šlechtitel Ing. Jan Kozák sám konzumuje česnek několikrát denně – a někdy jen jednou týdně – a pro celkové zdraví s humorem dodává, že kromě česneku je „zdravý také med, slivovica a slunko“ Foto Jana Pančíková