22.11.2026 | 06:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

České odrůdy na česká pole patří

Každá půda potřebuje jiný přístup a každá odrůda příležitost ukázat své přednosti. Touto zásadou se řídí Ing. Jan Mikulka, provozní ředitel společnosti PIAS Suchdol, a. s., hospodařící na výměře více než tři tisíce hektarů na Kutnohorsku. Při sestavování osevních postupů dlouhodobě dává prostor také domácímu šlechtění. „Myslím si, že české odrůdy na naše pole patří,“ říká. Také proto spolupracuje se společností Selgen, a. s., významným českým šlechtitelem zemědělských plodin. Rozhodujícím měřítkem však zůstávají výsledky v praxi.

Rozmanitost podmínek

Hospodaření v PIAS Suchdol charakterizuje značná půdní rozmanitost. Z celkové výměry přibližně 3200 ha připadá 3000 ha na ornou půdu a 200 ha na travní porosty. Pozemky leží převážně v nadmořské výšce 250 až 450 m, zasahují však i do svažitých lokalit v okolí vrchu Vysoká (471 m). „Jsme na rozhraní řepařské a bramborářské výrobní oblasti. Máme jak těžší jílovito-hlinité půdy (hnědozemě), tak také mělké, kamenité pozemky (kambizemě). Tomu musíme přizpůsobovat výběr plodin, odrůd i technologií,“ vysvětluje Ing. Mikulka.

Dva osevní sledy

Největší výměru přesahující 1000 ha zaujímá ozimá pšenice, podle potřeby ji doplňuje jarní. Ozimý ječmen roste zhruba na 200 ha, jarní na 150 ha. Řepka obvykle zabírá 500 ha, ale pro příští rok ji mají zasetou na 430 ha. Cukrová řepa zaujímá až 320 ha, kukuřice přibližně 300 ha (150 ha na siláž, 100 ha na zrno a 50 ha na CCM) a vojtěška 260 až 270 ha. Postupně se rozšiřuje také pěstování senážního žita, pro příští sezónu zhruba na 120 ha. Na malé výměře pěstují také brambory a krmnou řepu, především jako službu zaměstnancům.

Rozdílným podmínkám odpovídají dva osevní postupy. V řepařské oblasti se střídá cukrovka s obilninami, případně kukuřicí, v bramborářské převažují obilniny s řepkou. „Snažíme se osevní postupy prodlužovat, zejména u řepky, kde se již projevuje únava půdy. Pomáhá zařazení vojtěšky nebo kukuřice hnojené chlévským hnojem,“ přibližuje provozní ředitel.

Významným omezením je erozní ohrožení půdy. „Bez evidovaného ohrožení máme pouze 200 až 250 hektarů, tedy méně než desetinu výměry,“ upozorňuje Ing. Mikulka. Podnik proto dbá na přísun organické hmoty, rozděluje větší půdní bloky a využívá obsevy. Další opatření přinese zapojení do prémiové ekoplatby. Přibližně 200 ha, tedy 7 % ploch, chce podnik vyčlenit částečně mimo produkci ve formě květnatých nebo zelených úhorů, ochranných pásů podél vodních toků a ochranných pásů proti erozi, zejména v blízkosti obcí a na méně úrodných pozemcích. Dlouhodobé plánování však komplikují časté změny dotačních pravidel i rozdílné vnímání těchto opatření veřejností.

Tuzemské odrůdy mají prostor

Rozdílná kvalita pozemků je jedním z důvodů, proč Ing. Mikulka při výběru odrůd upřednostňuje stabilitu výnosu a kvality před maximálním výnosovým potenciálem. Příkladem je ozimá pšenice Pirueta ze šlechtění společnosti Selgen, kterou v Suchdole pěstují nejméně šest let, letos na 250 ha. „Pirueta je mimořádně plastická, dobře odnožuje, snáší přísušek i široké rozpětí termínů setí a vykazuje dobrou toleranci k virózám. I na horších pozemcích si drží potravinářskou jakost A, pěkné zrno a stabilní výnosy,“ oceňuje Ing. Mikulka. Její sklon k poléhání úspěšně zvládají regulací růstu.

Nově dostává prostor také velmi raná ozimá pšenice Inka ze stupického šlechtění. Letos jí patřilo 45 ha, pro příští sklizeň se její výměra zvýší na 60 ha. „Zařazujeme ji jako druhou obilninu, převážně na horší pozemky. Letošní výnos kolem 6,5 t/ha proto hodnotím velmi dobře,“ říká Ing. Mikulka. Hlavní předností Inky je ranost, umožňující včasnou přípravu půdy a založení následné řepky. Rané pšenice by tak mohly částečně nahradit ozimý ječmen, jehož rentabilitu snižují nízké výkupní ceny. Ozimý ječmen však zůstává důležitou součástí vlastní krmivové základny, a proto podnik na 50 ha nově vsadil na dvouřadou ozimou odrůdu Organa od společnosti Selgen. „Po zkušenostech s virózami hledáme odolnou odrůdu s vysokým podílem předního zrna. Samotný hektarový výnos nám nestačí,“ vysvětluje provozní ředitel s tím, že zkušenosti dosavadních pěstitelů z tohoto pohledu Organu hodnotí kladně.

Důvěra v domácí šlechtění provází Ing. Mikulku celou profesní dráhou. „Na všech předchozích působištích jsem se snažil, aby mezi pěstovanými odrůdami měla své místo alespoň jedna nebo dvě českého původu,“ zdůrazňuje. Zkušenosti tak získal s řadou odrůd včetně známé Bohemie či Julie, letos vyzkoušel také novinku Luxus. Právě Julie figuruje v rodokmenu Luxusu i Inky, což dokládá kontinuitu českého šlechtění. Podnik zvažuje rovněž možnost vyzkoušet liniové odrůdy řepky z domácího šlechtění, přehodnocuje také sortiment sladovnického ječmene.

Odrůdové zkušenosti si rozšiřují vlastními polními pokusy s obilninami, řepkou, kukuřicí i cukrovkou. „Každou novinku je potřeba prověřit v našich podmínkách. Co se osvědčí jinde, nemusí uspět u nás,“ připomíná Ing. Mikulka a oceňuje aktivní přístup mladých kolegů.

Výnosy prověřilo počasí

Navzdory výraznému jarnímu suchu hodnotí Ing. Mikulka výsledky většiny plodin příznivě. „Ozimé obilniny nám běžně dávají kolem 7,5–8 t/ha, letos dosáhla pšenice celopodnikového průměru 7,1 t/ha. U jarního ječmene se dlouhodobě pohybujeme mezi 6,5 až 7 t/ha, loni jsme sklidili devět tun, letos pouze 5,8 t,“ přibližuje. Významnou plodinou zůstává cukrová řepa s víceletým průměrem 84 t/ha (přepočteno na 16% cukernatost) a loňským mimořádným výnosem dosahujícím 100 t/ha. „I při poměrně úzkém osevním sledu se nám daří výnosy udržovat díky pravidelnému hnojení chlévským hnojem,“ zdůrazňuje Ing. Mikulka. Zrnová kukuřice dlouhodobě překračuje 10 t/ha, v některých letech dosahuje až 13 t/ha. Silážní kukuřice poskytuje přibližně 45 t/ha, přičemž podnik upřednostňuje kvalitu píce a ponechává vyšší strniště, kolem 50 až 55 cm, po senážním žitu pak kolem 25 až 35 t/ha. Samotné žito poskytuje 12 až 13 t/ha při sušině 30 až 32 %. Největším letošním zklamáním je řepka, jejíž výnos se vlivem jarního sucha, mrazíků a tlaku škůdců propadl z obvyklých 3,5 t/ha na 2,3 t/ha. „Při nákladech přes 40 tisíc korun na hektar je takový výsledek nerentabilní. Řepku ale nemáme čím jednoduše nahradit,“ konstatuje Ing. Mikulka.

Krmivovou základnu pomáhá stabilizovat vojtěška, která i v suchých letech spolehlivě obrůstá a poskytuje zpravidla čtyři až pět sečí. Podnik tak dokáže zajistit dostatek objemných krmiv pro vlastní chov. Ročně spotřebuje také přibližně 2000 t vlastního krmného obilí. Téměř veškerou sklizenou produkci obilovin přitom může uskladnit ve vlastním silu s kapacitou 9500 t, což mu poskytuje větší flexibilitu při jejím využití i odbytu.

Pole a stáje tvoří jeden celek

Významnou součástí hospodaření je živočišná výroba, která zhodnocuje vlastní krmiva a zajišťuje organická hnojiva. Podnik chová přibližně 1350 kusů holštýnského skotu, z toho 580 dojnic. Letos dokončil výstavbu nových kravínů, které umožní postupně zvýšit počet dojnic na 730 kusů. Vedle skotu se věnuje také chovu prasat v uzavřeném obratu stáda. Přibližně 200 prasnic představuje základ roční produkce kolem 6000 kusů prasat, která nacházejí odbyt převážně v tuzemsku, část dokonce v blízkém okolí.

„Díky živočišné výrobě máme vlastní organická hnojiva a můžeme vracet živiny i organickou hmotu zpět do půdy,“ zdůrazňuje Ing. Mikulka. Zatímco dosud převažoval chlévský hnůj ze stlaných provozů, s přechodem dojnic do nových stájí s kejdovým hospodářstvím se poměr hnoje a kejdy postupně vyrovnává. Navíc disponují kejdou od prasat, kterou separují. Organická hnojiva podnik využívá především pod cukrovou řepu, řepku, kukuřici a podle potřeby také obilniny. Mění se i technologie jejich zapravení. Orbu omezili přibližně na třetinu ploch, stále více využívají radličkové kypřiče Väderstad TopDown. „Hlubší kypření umožňuje lepší promísení organické hmoty s půdou a zároveň pozemek urovná, což usnadňuje následnou předseťovou přípravu. Zatímco při orbě jsme zvládli 15 až 20 ha za směnu, s pětimetrovým kypřičem zpracujeme 40 ha i více,“ porovnává Ing. Mikulka. Vyšší pracovní výkonnost zároveň pomáhá zvládat polní práce i s ubývajícím počtem zaměstnanců.

Snaha co nejlépe využívat vlastní produkci a pečovat o půdu je základem dlouhodobého hospodaření podniku. Obavy však vyvolává plánovaná vysokorychlostní trať, která by mohla zasáhnout přibližně 50 ha kvalitních pozemků a narušit stávající meliorační systém. V Suchdole se nicméně soustředí především na to, co mohou sami ovlivnit – péči o půdu, dobré využití vlastní produkce a výběr odrůd, které se jim v místních podmínkách osvědčují.*

Úvodní fotografie: Ing. Jan Mikulka očekává od nově zařazeného ozimého ječmene Organa odolnost vůči virózám a kvalitní krmné zrno pro vlastní živočišnou výrobu Foto Barbora Venclová

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.