Česká hlava pro rostlinné biotechnologie

„Českou nobelovku za vědu, výzkum a inovace“, udělovanou pod oficiálním názvem Národní cena vlády Česká hlava, letos získal prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., pracovník Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., a vědecký ředitel Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Jde o nejprestižnější české ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout. Informoval o tom prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., emeritní profesor PřF UK v Praze, v aktuálním zpravodaji Biotrinu z. s.

Jak uvedl, profesor Doležel je mezinárodně uznávaný rostlinný genetik. Světové renomé si získal zejména za svůj originální metodický přínos k luštění genomu zřejmě nejvýznamnější světové plodiny, a to pšenice. Tedy rostliny s genomem pětkrát větším, než je ten člověčí. A navíc hexaploidním.

Ona pšeničná genomová kniha, sestávající ze sedmnácti miliard písmen, je mimo jiné unikátním vodítkem pro cílené manipulace s (nejen) pšeničným genomem. Je cestou ke zvyšování, či alespoň udržování objemu potravinové produkce v podmínkách téměř hrozivých klimatických zítřků. Je současně nadějí k ovlivňování takových kvalitativních znaků, jako je struktura gluteninových či gliadinových glykoproteinů, a tedy kupř. vytvoření „pšeničných lepkově-bezlepkových potravin“, uvádí prof. Opatrný.

Jak dále říká, nestačí ovšem jen možnost v té knize číst a umět do jejích písmen či řádků aktivně zasahovat. Praktické využití výsledků je možné jen s podporou příslušné legislativy. Jinak se bude „Evropa“ v budoucnu pouze závistivě dívat na pokroky ve šlechtění rostlin na jiných kontinentech. Onou Českou hlavou naše vláda těmto technologiím udělila svoje nejvyšší vědecké ocenění. Postaví se shodně k právnímu rámci jejich výsostně potřebného praktického uplatnění, táže se prof Opatrný.

Profesor Jaroslav Doležel se zaměřuje na studium dědičné informace rostlin, její struktury a na změny, které doprovázely evoluci rostlin a vznik nových druhů. Zásadně přispěl k uplatnění metody průtokové cytometrie při studiu jaderného genomu a jejímu využití v různých oblastech biologie rostlin a šlechtění zemědělských plodin. Založil nový obor genomiky, chromozomovou genomiku, která usnadňuje čtení dědičné informace rostlin, její mapování a izolaci důležitých genů. Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi se podílí na úspěšném programu analýzy dědičné informace banánovníku a jeho šlechtění. V současnosti se zaměřuje na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na její funkci.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *