Ceny za výzkum jakonu i čiroku

Také v letošním roce jsme vyhodnocovali práce, které dorazily do soutěže pro diplomanty a doktorandy.

Na první pozici se umístila Ing. Markéta Kuljová, která působí ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod, s. r. o. Ve ve své práci, zveřejněné v Úrodě č. 10, věnovala technologii pěstování jakonu. Autorka v úvodu připomíná, že se jakon pěstuje především pro sladké, osvěžující hlízy s nízkou energetickou hodnotou. Předmětem experimentu bylo stanovení vhodné technologie pěstování jakonu v podmínkách bramborářské výrobní oblasti České republiky. Pro svou přizpůsobivost, odolnost vůči škůdcům i chorobám, vysoké výnosy a široký záběr uplatnění, je jakon perspektivní plodinou pro zemědělce hledající alternativní plodiny pro pěstování v konvenčním i ekologickém systému hospodaření.

Testovala výživu a závlahu

Experiment s jakonem proběhl v loňském roce na pozemku Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod na pracovišti Valečov, jež leží v nadmořské výšce 462 m. Předplodinou na pozemku bylo proso seté. Po sklizni následovala podmítka a zasetí meziplodiny, na podzim byl celý blok organicky pohnojen hnojem. Na jaře proběhlo rozměření a rozdělení jednotlivých pokusných částí a nahrnuty hrůbky. Do hrůbků byly následně položeny kapkovací hadice, do hloubky asi 15 cm. Následovaly ruční aplikace močoviny. Pokus měl tři varianty včetně kontroly, které se lišily využitím závlahy a mírou využití dusíkaté výživy. Pro pokus byly použity odrůdy jakonu Fiorella a Graciella.
Výnos byl statisticky průkazně ovlivněn faktorem varianty a rovněž interakcí varianty s odrůdou, zatímco průměr samotných odrůd nevykazoval průkazný rozdíl, píše autorka. Potvrzuje se tak podle ní původní předpoklad, že rostliny jakonu budou pozitivně reagovat na hnojení minerálním dusíkem v kombinaci s kapkovou závlahou. Ze srovnání získaných hodnot výnosu hlíz odrůdy Fiorelly s Graciellou vyplynulo, že Fiorella dosáhla nejvyššího výnosu ve variantě s hnojením před sázením a se závlahou. Odrůda Graciella lépe reagovala na přihnojení ve čtyřech dávkách během zavlažování (fertigace).

Jak čirok reaguje na chlad

Druhé místo obsadila Ing. Marie Lhotská (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.), která se v Úrodě č. 2 věnovala chladu jako stresovému faktoru při pěstování čiroku.
Autorka v úvodu své práce připomíná, že čirok je plodina s obrovským potenciálem využití, který stále není ani zdaleka naplněn. Jedná se o teplomilnou plodinu z čeledi lipnicovitých s fotosyntetickým cyklem C4, který se vyjímá šetrným zacházením s vodou (200–250 l/1 kg sušiny). Čirok dobře snáší horší půdní podmínky, zasolení i dlouhodobější sucho, po kterém se velmi rychle regeneruje již při příchodu prvních srážek. Svůj bohatý kořenový systém využívá nejen k příjmu vody z nižších vrstev půdy, ale také jako výborné kotvení při silném větru či jako zbraň v boji s okolním zaplevelením či hraboši. V našich podmínkách se v současnosti pěstuje velmi zřídka. Uvádí se, že na chlad jsou nejvíce citlivé počáteční fáze (klíčení a vzcházení) a fáze iniciace květů (morfologická změna vegetačního vrcholu). Jeho špatná adaptace na nízké teploty je příčinou pozdního výsevu. Posunutí vegetační doby až do pozdního léta může mít nepříznivý vliv na dozrávání, výnos i kvalitu z důvodu kolísajících podmínek vnějšího prostředí. Citlivost na chlad ve fázi klíčení je významně ovlivněna konkrétní odrůdou, proto je pro zvýšení potenciálu využití čiroku pro české podmínky třeba najít vhodné odrůdy, upozorňuje autorka. Pro pokus využila odrůdy Barnards Red, RCAT 016982 a Ruzrok. Výzkum probíhal v řízených podmínkách termostatu a klimatické komory. V první fázi semena klíčila po dobu šesti dní ve tmě na buničité vatě při 15 a 20 °C a optimální vlhkosti. Teplota 20 °C byla použita jako srovnávací teplota ke stresované variantě. Chladové podmínky způsobily, že semena, která klíčila při snížené teplotě, měla o 15–37 % nižší vzcházivost. U dalších sledovaných parametrů byl výrazný rozdíl v závislosti na odrůdě. Například u odrůdy RCAT při variantě teploty klíčení 15 °C došlo ke snížení průměrné hmotnosti sušiny o 60,9 % oproti kontrolní teplotě, u Barnards Red pouze o 19,6 %. Odrůda Ruzrok sušinu dokonce mírně navýšila (14 %).

Porovnal varianty kypření

Třetí místo získal Mgr. Ing. Antonín Procházka z České zemědělské univerzity v Praze s článkem Podzimní kypření kcukrové řepě. V článku popisuje pokus kdy na podzim, 8. 10. 2023 byl celý pozemek prokypřen na hloubku 20 cm strojem Horsch Tiger 4 AS. Následně, po 36 dnech, byla dne 13. 11. 2023 část pozemku prokypřena podruhé na hloubku 25 cm strojem Horsch Terrano 5 FX. V den sklizně, 19. 9. 2024 bylo vybráno celkem 12 odběrových míst (šest pro variantu 1 – jednoho kypření, a šest pro variantu 2 – s dodatečným kypřením). V každém odběrovém místě bylo sklizeno deset bulev v jednom řádku za sebou. Ve variantě 1 byla naměřena průměrná hmotnost bulvy 1,07 kg, ve variantě 2 potom 1,02 kg. Rozdíl v průměrných hmotnostech bulev nebyl statisticky významný (p-hodnota = 0,37, T-test, oboustranný, párový, n = 6). Neprokázalo se tedy, že by druhé kypření mělo měřitelný vliv na hmotnost bulev. Mezi průměrnými hmotnostmi bulev očištěných a neočištěných je korelace 99 % a rozdíl mezi variantami v hmotnostech očištěných bulev taktéž nebyl prokazatelný, uvádí autor. Diskutuje výsledky pokus v kontextu obecně platného tvrzení, že cukrová řepa pozitivně reaguje na podzimní kypření v trendu čím větší hloubka zpracování, tím vyšší výnos.*