
Zemědělství stojí před zásadní transformací, která je klíčová pro dosažení klimatických cílů a zároveň pro zachování produktivity našich půd. Významnou roli v tomto přechodu hraje koncept uhlíkového zemědělství, který propojuje environment.ální, agronomické i ekonomické aspekty hospodaření s cílem poutat uhlík do půdy a přispívat tak ke zmírnění klimatických změn.
Na tuto výzvu reaguje mezinárodní projekt Carbon Farming CE, zahájený v dubnu 2023 v rámci programu Interreg Central Europe, který sdružuje devět zemí střední Evropy a jedenáct projektových partnerů. Jejich cílem je formulovat ucelený rámec pro zavedení uhlíkového zemědělství do běžné praxe prostřednictvím ověřených technik, funkčních obchodních modelů, monitorovacích metodik a podpůrných politik.
Uhlíkové zemědělství spočívá v implementaci zemědělských postupů, které zvyšují zásoby organického uhlíku v půdě (SOC – soil organic carbon). Tyto postupy vedou k akumulaci uhlíku, což zlepšuje kvalitu a ekologickou stabilitu půdy. Mezi hlavní přínosy patří navýšení celkového obsahu organického uhlíku, transformace půdního humusu směrem k vyšší stabilitě a zlepšení vodní bilance půdy, což je zásadní zejména v kontextu klimatických změn. Zároveň se omezuje půdní eroze a posiluje půdní struktura. Jak uvádí autor příspěvku Ing. Jakub Prudil, uhlíkové zemědělství je nejen slibný nástroj v boji s klimatickou změnou, ale také způsob, jak znovu navázat vztah mezi krajinou, lidmi a společností, a budoucnost zemědělství se bude psát i skrze mezioborovou diskuzi a spolupráci.
Projekt Carbon Farming CE testuje šest vybraných technik uhlíkového zemědělství v reálných podmínkách devíti středoevropských zemí. Tyto techniky jsou zaměřeny na obnovu půdní organické hmoty, podporu biologické aktivity půdy a zlepšení její strukturální stability
Projekt také testoval pět typů obchodních modelů uhlíkového zemědělství s cílem identifikovat ekonomicky životaschopné a přenositelné přístupy. Mezi ně patří model spolupráce vedený zemědělci, model spolupráce v rámci agropotravinářského řetězce, model spolupráce mimo agropotravinářský řetězec a model spolupráce vedený vládou. V České republice byl testován model spolupráce orientovaný na přenos znalostí. Jeho principem je přenos výzkumných poznatků k zemědělcům prostřednictvím zemědělských poradců a následný zpětný tok reálných dat od zemědělců k výzkumníkům a poradcům pro optimalizaci metod a zkvalitnění služeb. Důležitou součástí projektu je také vývoj standardizované metodiky monitoringu sekvestrace uhlíku, která umožní věrohodné a srovnatelné vyhodnocování účinnosti opatření. Univerzita v Boloni (UNIBO) k tomu využívá matematický model ICBM (Introductory Carbon Balance Model), jenž simuluje dynamiku organického uhlíku v půdě a umožňuje predikci dlouhodobého vývoje uhlíkových zásob. Projekt klade velký důraz na participativní přístup a úzkou spolupráci s koncovými uživateli, kdy praktické zkušenosti zemědělců spoluvytvářejí realistická řešení. Znalosti o uhlíkovém zemědělství a souvisejících obchodních modelech se aktivně diskutují na seminářích, workshopech a odborných akcích, jako je agrosalon Země živitelka.
Carbon Farming CE je systémová iniciativa, která propojuje vědeckou expertízu, politické nástroje a zemědělskou praxi. Výsledkem je integrovaný přístup přispívající ke zvýšení uhlíkových zásob v půdě, posílení ekologických funkcí zemědělské krajiny a podpoře dlouhodobé produkční a klimatické stability regionu střední Evropy. Projekt jasně ukazuje, že cesta k udržitelnému zemědělství nevede pouze přes nové technologie či dotační mechanismy, ale především skrze intenzivní spolupráci – mezi zemědělci, výzkumníky, veřejnými institucemi i koncovými spotřebiteli. Každý z těchto aktérů hraje v přechodu k uhlíkově šetrnějšímu hospodaření svou nezastupitelnou roli.*