
Ing. Jiban Kumar, Ph.D., se nedávno stal ředitelem nově vzniklého Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC). Instituce vznikla sloučením tří samostatných ústavů (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu vzniklo sloučením Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i., a Výzkumného ústavu potravinářského Praha, v. v. i., s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i.) a stojí před úkolem propojit rozdílné přístupy i pracovní kultury. Nový ředitel přichází s vizí vybudovat špičkové vědecké pracoviště, jehož výsledky budou přinášet významné poznatky i praktické přínosy pro zemědělství a potravinářství. V rozhovoru mluví o tom, jak chce posílit vědecký výkon centra, rozvinout spolupráci s univerzitami i aplikační sférou a zároveň vytvořit atraktivní prostředí pro mladé vědecké talenty.
S jakými vizemi vstupujete do pozice ředitele CARC?
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., dnes vzniklo propojením tří institucí, které fungovaly v odlišných systémech a tradicích. Moje vize je citlivě konsolidovat jejich činnosti a postupně vybudovat moderní výzkumnou organizaci s vysokým vědeckým výkonem, jehož výsledky budou mít velký dopad na zemědělskou i potravinářskou praxi. Usiluji o posílení oblastí, kde dosud zaostáváme, a o systematické investice do špičkové přístrojové techniky, které nám umožní dosáhnout kvalitnějších výsledků. Stejně důležité je pro mě zvýšit nejen vědeckou úroveň výstupů, ale i jejich praktickou uplatnitelnost v praxi. Zásadní roli přikládám také vytvoření tvůrčí a otevřené atmosféry, v níž budou mít prostor se rozvíjet jak zkušení odborníci, tak i mladí vědci, kteří představují budoucnost našeho oboru.
Na které výzkumné směry se chcete zaměřit?
Naše centrum disponuje silným portfoliem v tradičních oblastech rostlinné výroby, zemědělské techniky a potravinářství, na které chceme dále navazovat a metodicky je posilovat. Velký potenciál však spatřuji i v oblasti potravinářské mikrobiologie, která má zásadní dopad na kvalitu a bezpečnost potravin, a v biofortifikaci, jež může významně přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace prostřednictvím cíleně obohacených potravin. Perspektivní výsledky přinášejí také další směry – například precizní a digitální zemědělství či adaptace produkčních systémů na klimatickou změnu, stejně jako rozvoj nových šlechtitelských metod. Abychom tyto příležitosti dokázali plně využít, je nezbytné investovat nejen do moderní infrastruktury, ale především do lidí. Mojí ambicí je cíleně přitahovat mladé výzkumníky, kteří do centra přinášejí nové nápady a energii, a zároveň vytvářet podmínky, aby se k nám rádi vraceli i zahraniční odborníci. Věřím, že právě kombinace silných tradic a nových impulsů nám umožní vybudovat skutečně špičkové pracoviště evropského významu.
Zmínil jste i spolupráci s univerzitami v oblasti vzdělávání. Jak ji chcete rozvíjet?
Novela vysokoškolského zákona nám umožňuje vytvářet společné doktorské programy, což považuji za významnou příležitost pro rozvoj našeho centra. Již jsem podepsal první smlouvu s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy – budeme společně vychovávat doktorandy a sdílet financování stipendií. Tento model je pro nás klíčový, protože umožňuje zapojit mladé talenty do výzkumu a zároveň angažovat zkušené vědce do výchovy nové generace odborníků. Podobné dohody plánujeme uzavřít i s dalšími univerzitami a vysokými školami, které jsou nám blízké, například s Českou zemědělskou univerzitou, Mendelovou univerzitou či Vysokou školou chemicko-technologickou. Věřím, že takto vytvořená propojení výzkumu a vzdělávání posílí kvalitu vědy i vzdělávacího procesu a zajistí dlouhodobou udržitelnost našeho centra.
Celý rozhovor naleznete v časopise Úroda (10/2025).*
Úvodní fotografie: Ing. Jiban Kumar, Ph.D. Foto Barbora Venclová