Březen se opět zařadil mezi teplotně nadprůměrné měsíce

Podle dat ČHMÚ se březen v rámci celorepublikových teplot zařadil na 11.–12. místo, Morava však byla o něco teplejší. V Brně šlo o pátý nejteplejší březen za dobu měření. Odchylka od průměrných teplot byla poměrně výrazná. Ve srovnání s obdobím 1961–1990 byl březen v Brně teplejší o 4,5 °C a oproti období 1991–2020 o 3,4 °C. I v porovnání s posledními 15 lety tento březen vyčníval (+1,9 °C). Nejteplejší březen byl paradoxně v roce 1836, přestože obecně byly v 19. století březny asi o 6 °C chladnější a daly se proto řadit spíše ještě k zimním měsícům. Další velmi teplé březny byly v letech 2014, 2017 a 2024. Informuje o tom bulletin Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Pozdní jarní mrazy jsou pro vegetaci stále nebezpečnější

V době globálního oteplování by se mohlo zdát, že škod způsobených pozdními jarními mrazy bude ubývat. Opak je bohužel pravdou. Hlavní příčinou je podle bulletinu dřívější nástup jara a také mírnější zimy, což vede k dřívějšímu začátku vegetace. Každý výskyt chladné epizody pak může způsobit na vegetaci podstatně větší škody než v minulosti. Mrazy k nám přináší velmi chladný vzduch od severu či severovýchodu během března až prakticky do poloviny května, kdy se objevují takzvaní „zmrzlí muži“. Jde o typickou synoptickou situaci, která se opakuje prakticky každý rok. Takových dnů, kdy v noci či ráno klesne teplota pod bod mrazu, máme v průměru devět za období duben až květen, vysvětluje zpravodaj.

Méně dnů s výskytem mrazu, riziko poškození ale stoupá

Počet dnů, kdy se v období dubna až května vyskytuje mráz, nám klesl o tři a během celého jara dokonce o více než šest dnů. Na druhou stranu však vegetace začíná růst podstatně dříve díky vyšším teplotám už na konci zimy či na počátku jara. Za začátek rozvoje vegetace se považuje deset po sobě jdoucích dnů s průměrnou denní teplotou alespoň 10 °C. To nastává v průměru v první dekádě dubna, ale za posledních 60 let se tento termín posunul o 12 dnů dopředu, a riziko poškození tak stoupá. V poslední dekádě 2011–2020 trvalo na 58 % území republiky rizikové okno, kdy může vegetace zmrznout, 10 až 20 dnů a na 31 % území dokonce 20 až 30 dnů, uvádí bulletin.

Jak dále informuje, pravděpodobnost, že po teplé epizodě (minimálně deseti dnech s maximální denní teplotou 10 °C a více) přijdou teploty pod bodem mrazu, je v rámci republiky samozřejmě značně variabilní. Nejčastěji se tato pravděpodobnost pohybuje mezi 40 a 50 %, ale v nižších polohách se dostává na hodnoty okolo 50 až 60 % (tedy přibližně každý druhý rok). Na jižní Moravě pak stoupá tato pravděpodobnost i nad 70 %.

Nízké ranní teploty přináší riziko pro kvetoucí meruňky a broskve

V pátek a na konci týdne hrozí riziko vegetačních mrazů. Ranní nízké teploty mohou poškodit meruňky, broskvoně a mandloně v květu. V porostech ozimé řepky začínají být aktivní dospělci blýskáčka řepkového a mimořádné riziko jeho aktivity platí pro všechny teplé oblasti ČR. U ovocných stromů má podle našich modelů květopas jabloňový vhodné podmínky pro začátek kladení téměř na celém území ČR. Mimořádně vhodné podmínky pro vrchol rozlézání housenek obaleče jabloňového tento týden pozorujeme především na jižní Moravě. V níže položených a teplých oblastech Moravy a Polabí panuje vysoké riziko aktivity invazního druhu kněžice mramorované, zdůrazňuje zpravodaj.

Časnější nástup fenologických fází pokračuje

Jak také informuje, dlouhodobý fenologický trend posunu počátku rašení do dřívější doby se letos opět projevil u řady stromů. Rašení habru obecného již čtvrtý rok po sobě proběhlo na začátku března, přestože průměrný termín této fenofáze připadá na počátek dubna. Nástup tak byl uspíšen o 20,9 dne. V druhé polovině března začaly kvést také ovocné dřeviny. První květ meruněk sledovaných na jihu Moravy byl zaznamenán 20. 3., což rovněž potvrzuje zmíněný trend. Podobný posun fenologické fáze rašení monitorujeme i u dubu letního, a to o 20,3 dne oproti roku 1951. V letošním roce rašení proběhlo 17. 3., tedy téměř o měsíc dříve než v průměrném termínu nástupu a jednalo se tak o nejčasnější nástup rašení za celou dobu pozorování na dané lokalitě. U javoru babyky byl letos také zaznamenán nejčasnější nástup rašení za celou dobu pozorování na dané lokalitě. Nastal 17. 3. a oproti roku 1951 se uspíšil o 14,7 dne. Postupně rozkvétají další ovocné dřeviny, například třešně a trnky. Vykvetlé ovocné dřeviny však zůstávají i nadále ohroženy rizikem pomrznutí, které sledujeme na webu Agrorisk. Objevují se také první poupata česneku medvědího a vraního oka čtyřlistého, zároveň se postupně očekává i rašení lípy srdčité, doplňuje zpravodaj.*

Úvodní fotografie: Riziko vegetačních mrazů ohrožující kvetoucí stromy v pátek 10. 4. Zdroj bulletin CzechGlobe

Odchylka průměrné teploty vzduchu v Brně v březnu 2026 oproti referenčnímu období 1961–1990 Zdroj bulletin CzechGlobe

Počet dnů, kdy může v důsledku pozdních jarních mrazů dojít ke škodám na vegetaci Zdroj bulletin CzechGlobe