Na semináři pořádaném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) v Brně se hovořilo o podpoře brambor a nejvýznamnějších chorobách a škůdcích.
V rámci připravovaného programu společné zemědělské politiky pro období 2022 až 2027 je diskutováno začlenění raných i konzumních brambor do systému, konkrétně do intervence v rámci zeleniny, což by přineslo podporu v rámci pětiletého Agroenvironmentálně-klimatického opatření Programu rozvoje venkova,“ uvedl Ing. Daniel Froněk, vedoucí Oddělení polních plodin MZe. O významu integrované ochrany brambor ve smyslu prevence založené na monitoringu, organickém hospodaření, PRE a časně POST emergentní aplikaci herbicidů a dalším souvisejícím hovořila Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin MZe. Situaci v pěstování brambor v České republice přiblížil Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu. Podle jeho slov plochy konzumních brambor spíše klesají, a to i s ohledem na strategii MZe přijatou do roku 2030, kdy se počítá s plnou soběstačností produkce brambor v ČR.
O integrované technologii pěstování brambor hovořili zástupci z Výzkumného ústavu bramborářského. Ředitel VÚB Jaroslav Čepl shrnul podmínky vztahující se k integrované produkci. Na tuto problematiku navázal Ervín Hausvater, který představil výčet nejdůležitějších chorob podle významnosti v posledních letech, z nichž nejzávažnější je plíseň bramboru. Hovořil o efektivní pěstební technologii zaměřené zejména na agrotechnická opatření, spojená se správnou aplikací fungicidů. Zmínil se také o v současnosti velkém problému umělého ukončení vegetace, které je velmi důležité zejména z pohledu omezení přechodu virové infekce do hlíz, napadení hlíz plísní bramboru, ale i regulace velikosti hlíz. U škůdců jako jsou mšice a mandelinky poukázal na zvyšující se potenciál jejich rezistence prakticky vůči všem přípravkům. V případě mandelinky však poukázal na funkčnost biologické ochrany.*
Další informace budou publikovány v týdeníku Zemědělec a časopisu ÚRODA.
