Jelikož jsou biostimulanty látky "něco mezi" hnojivy a přípravky na ochranu rostlin, jsou regulovány vnitrostátními předpisy a v různých členských zemích EU mají často i jiný název. Od přípravků na ochranu rostlin se odlišují v tom, že posilují především rostlinu, ale nemají přímý vliv na patogen. Od hnojiv se odlišují tím, že nemají žádnou hlavní výživovou komponentu. Největším problémem pro tyto látky je jejich heterogenita. Česká republika se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.
Spektrum dostupných přípravků je opravdu pestré a lze s nimi pokrýt celou vegetaci. Výběr testovaných přípravků v rámci cíleného výzkumu odborníků z České zemědělské univerzity pokrývá co nejdelší časové okno, tj. například ošetření sadby při výsadbě, přes aplikaci řas pod patu až po cílenou stimulaci růstu a podporu zdravotního stavu během vegetace. Hlavním hodnotícím parametrem tohoto výzkumu byl hlavně jejich účinek na výnos konzumních hlíz. U některých přípravků se podrobně zkoumal také vliv na početní a velikostní zastoupení hlíz pod trsem, nárůst kořenové biomasy či zdravotní stav. Více informací k pokusu přináší článek Ing. Petra Dvořáka, Ph.D., a Ing. Martina Krále, Ph.D., z České zemědělské univerzity v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2022).
Závěrem autoři článku shrnují, že cílené použití vhodných stimulační látek má při pěstování brambor zajímavý efekt i v rozličných letech, kdy stimulace může pomoci porostům překonat sušší roky nebo naopak lépe zvládnout průběh chorob (v jejich případě plísně). To je výzvou i pro další výzkum v ekologickém zemědělství, kterým by bylo možné při vhodné kombinaci stimulačních látek a měďnatých fungicidů snížit právě množství mědi aplikované při pěstování brambor či biobrambor.*
