Základní zpracování půdy je soubor opatření sloužících k upravování půdních vlastností, které poskytují rostlinám základní podmínky pro vzcházení, růst až po tvorbu požadovaných výnosů. Nejstarší používaná rádla známá z dob slavné Mezopotámie (4. tisíciletí př. n. l.) přes ruchadlo bratranců Veverkových (1824–1827) vedla k vývoji a následnému sestrojení mnoha technokratickým nástrojů, využívaných v dnešní době ke zpracování půdy. Jistou alternativu nabízí zpracování půdy s využitím samotných rostlin a to jejich kořenového systému. Podle Elkins (1985) bývá tato technologie označována jako „bio-drilling“ nebo-li použití kořenů rostlin jako nástroj ke zpracování půdy.
Ing. Antonín Kintl, ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko a Ing. Jakub Elbl z Ústavu geologie a pedologie, Lesnické a dřevařské fakulty, Mendelovy univerzity v Brně ve svém příspěvku v časopisu ÚRODA uvádějí, že zhutnění a zpracování půdy lze řešit jinak než s použitím oceli. Použitím plodin s velmi silným kořenovým systémem můžeme pomoci zmírnit zhutnění půdy a vyřešit problémy se zpracováním půdy. Podle Cresswell a Kirkegaard (1995) termín „bio-drilling“ popisuje jev, kdy díky hluboce pronikajícím kořenům dojde k vytvoření biopórů. Lawley (2016) popisuje jev kdy se kořeny rozloží a vzniklé kanálky nebo-li biopóry jsou využity kořeny následných plodin, jenž jim umožňuje pronikat přes utužené vrstvy a zároveň zlepšuje infiltraci vody.
V práci Chen (2009) je uvedeno, že kořeny sóji využívaly půdní biopóry, které v půdě zůstaly po řepce. Smucker (1998) zjistil větší množství kukuřičných kořenů v hlubších vrstvách při pěstování po vojtěšce než po kukuřici. Cresswell a Kirkegaard (1995) uvedli, že vytrvalé plodiny mají větší potenciál tvorby biopórů než ty jednoleté. Technologie „Bio-brilling“ může být účinná při použití bezorebné no-till technologie, protože kořenové biopóry nejsou zničené následnou pracovní operací (Stirzaker a White1995; Williams a Weil 2004). Vše muže fungovat za podmínek, že nedojde ke zničení půdních vlastností, které byly vytvořeny kořenovým systémem pěstovaných rostlin.
Více informací naleznete v listopadovém vydání časopisu Úroda.
