Biologické způsoby pěstování plodin jsou dnes velmi moderní a vyžadovanou alternativou ke konvenčním technologiím. Jednou z možností použití biologických přípravků je aplikace do půdy, která zvyšuje biologickou aktivitu v půdě a podporuje přirozeně se vyskytující antagonisty vůči škodlivým organismům. Jako účinné látky jsou často používány organismy, které se běžně vyskytují v půdě (Pseudomonas spp., Baccilus spp., Clonostachys spp., Trichoderma spp., Pythium spp. a podobně). Vzhledem k intenzivnímu využívání půd však není těchto užitečných organismů přirozeně dostatečné množství pro účinnou obranu proti škodlivým organismům.
Pokusy, které byly realizovány na pokusných pozemcích České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v sezóně 2019 na kukuřici a slunečnici, prezentuje článek Ing. Evy Zuskové z ČZU a kolektivu autorů zveřejněný v časopise Úroda.
Zkoušen byl vliv Trichoderma asperellum kmen T 34 (Xilon GR, registrován na podzim roku 2019 do slunečnice a sóji proti hlízence a do kukuřice proti fuzariózám), který byl aplikován s osivem při zasetí 10 kg/ha. Byla zařazena neošetřená kontrola, varianta s konvenčním ošetřením (Retengo Plus během květu 1,5 l/ha: kukuřice, Pictor – 0,5 l/ha BBCH 17 a 0,5 l/ha BBCH 60: slunečnice) a biologický přípravek na bázi bakterií rodu Pseudomonas (postemergentní 1 l/ha).
Jednoleté výsledky podle autorů jasně poukazují na to, že i biologická ochrana proti houbovým chorobám může být v některých případech (hlavně dodržení podmínek aplikace) a za příznivé sezóny vhodný ekvivalent ochrany konvenční.*
Více informací se dočtete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2020).
