Bez vody není eroze

Voda je půdotvorným činitelem, ovlivňuje půdotvorné procesy, je však také hnací silou procesů degradačních. Čtenář patrně již tuší, že jde o vodní erozi, která je zřejmě nejznámějším degradačním faktorem půd. Důvod to má prostý – důsledky vodní eroze jsou viditelné a hmatatelné. Každý z nás si jistě všimnul rýh v údolnicích polí, či míjel příkopy zanesené splaveným sedimentem.

Eroze tu vždycky byla, ale…

Nutno podotknout, že eroze je proces přirozený. Vodní toky odjakživa utvářely a formovaly naši krajinu, odplavovaly jemné zeminy a zanechávaly za sebou reliéf tvořený horninami s vyšší odolností vůči její abrazivní činnosti. Problémem dnešní doby je však eroze zrychlená, často indukovaná činností člověka a v současnosti i akcelerovaná klimatickými změnami.

Eroze přetváří i půdu

Erozní činností dochází k transportu zemin, což má za následek změny v charakteru i klasifikaci půd. Intenzita eroze a její projevy měly dokonce dopad na Taxonomický systém půd. V roce 2011 do něj byl zaveden nový půdní typ – koluvizem. Jedná se o půdu vznikající v důsledku vodní eroze, kdy akumulace naneseného sedimentu, především humózních zemin, musí dosáhnout minimálně 0,5 m. Pro koluvizemě vzniknuly v roce 2024 nové bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), konkrétně tři hlavní půdní jednotky (HPJ) odrážející zrnitostní ráz půdního profilu.

Více se dočtete v aktuálním dílu seriálu „Voda a půda“, který naleznete v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2026). Autory tohoto seriálu jsou Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.*

Úvodní obrázek: Profil koluvizemě modální Foto Tomáš Khel