Aktuální problémy zemědělského odvodnění v podmínkách ČR

Plošné drenážní odvodnění je neoddělitelnou součástí kulturní zemědělské krajiny našeho typu. Dlouhodobé zanedbávání péče o tyto stavby zvyšuje náklady na udržení úrodnosti pozemku, tudíž snižuje efektivitu rostlinné produkce a v důsledcích i cenu pozemku.

Paradoxně a neprávem jsou při hledání nástrojů ke zvyšování retence a akumulace vody v krajině tyto stavby přehlíženy. Poskytují však značný potenciál pro zvládání obou hydrologických extrémů – jak přebytků vod, na které jsou ostatně nastaveny, tak sucha, pokud se doplní o regulační objekty. Stávající praxe uživatelsko-vlastnických vztahů se ale jeví jako významná překážka pro jejich hospodárné využívání, údržbu a zejména pro potřebné úpravy těchto staveb. Změny legislativy proto mohou tuto záležitost vyřešit k prospěchu nejen zemědělce, ale i celé společnosti.

Tyto a další obsáhlé informace uvádí doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., ve svém článku zveřejněném v časopise Úroda. Článek se opírá i o výzkum provedený v letech 2016–2017 Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v. v. i., (Kulhavý, Pelíšek a kol. 2017), ze kterého vyplývá následující:

▪ Vlastníci ze 40 % neví o tom, že vlastní pozemek s odvodněním, a 67 % neví o povinnostech, které jim z toho vyplývají. Pouze 8 % disponuje nějakou dokumentací a 85 % má přitom zájem o získání podrobnějších informací ke stavbě. Pouze 10 % vlastníků má v pachtovní smlouvě zanesenu existenci stavby odvodnění, 66 % vnímá stavbu odvodnění jako zhodnocení svého pozemku, 85 % by neuvažovalo o zrušení této stavby, 64 % vlastníků by bylo ochotno se sdružovat do společenství (např. vodního družstva) s cílem společné péče o stavbu, 67 % má zájem rekonstruovat nebo modernizovat stavbu.

Uživatelé mají pouze z 52 % k dispozici dokumentaci stavby, na které hospodaří. 95 % považuje za potřebné vytvořit centrální systém archivace projektové dokumentace ke stavbám odvodnění (tzv. ISMS) s přístupem na webu. Prakticky 100 % neuvažuje o zrušení stavby, 85 % není spokojeno se stavem údržby hlavního odvodňovacího zařízení. Pokud údržbu stavby provádí (84 %), provádí ji ze 67 % svépomocí, ze 14 % objednáním služby. 52 % uživatelů je ochotno se sdružovat do společenství vlastníků, uživatelů a provozovatelů stavby (např. do vodního družstva). 83 % uživatelů a 69 % vlastníků považuje za potřebné zahájit jednání o legislativních změnách při organizaci správy a údržby ucelené stavby odvodnění, tj. společně POZ (podrobné odvodňovací zařízení; nejčastěji u nás budované jako systém podzemních drenáží) i HOZ (hlavní odvodňovací zařízení; nejčastěji otevřené příkopy budované jako součást stavby odvodnění).*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *