Využívání odrůd vyšlechtěných na odolnost k chorobám je složkou integrované ochrany rostlin. Odrůdová odolnost se uplatňuje významně u obilnin již od počátku minulého století. Teoretické podklady pro šlechtění na odolnost poskytly Mendelovy zákony dědičnosti, v oné době znovu objevované a experimentálně ověřované.
Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., a Ing. Pavel Bartoš, DrSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, poskytují v Úrodě č. 12/2017 přehled údajů o odolnosti vybraných odrůd pšenice k nejvýznamnějším chorobám. Podle hodnocení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ 2016, průměr let 2012–2015) patřily z patnácti odrůd s většími množitelskými plochami v průměru hodnocení testovaných chorob k nejodolnějším Gordian, Frisky, Evina, Matchball, Genius, Patras a Turandot. Autoři se dále podrobněji zabývají napadením odrůd rzí pšeničnou a rzí plevovou vzhledem ke změnám ve virulenci v populacích těchto rzí. Srovnávají také údaje o odolnosti k nejvýznamnějším chorobám odrůd pšenice pěstovaných v České republice s údaji o odolnosti odrůd s největší množitelskou plochou v Německu, které ukazují většinou dobrou shodu. Průměrný stupeň napadení odrůd ozimé pšenice rozšířených u nás je 6,1, tedy stejný jako u deseti nejpěstovanějších odrůd v Německu.*
Další informace přináší prosincové vydání časopisu Úroda.
