Mrazíky v uplynulých dnech napáchaly škody nejen v sadech, ale místy i v porostech polních plodin. V současné době je možné na řadě lokalit zaznamenat silné projevy virových zakrslostí v porostech pšenic, a to včetně oblastí s opakovanou aplikací insekticidů na podzim. Kromě septoriových skvrnitostí se v pšenicích objevují padlí a rzi. Růstová fáze obilnin se pohybuje okolo BBCH 30. Od této fáze je vhodné porosty začít regulovat a kombinovat s aplikací fungicidu pro zamezení šíření chorob do dalších listových pater. Informuje o tom Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
V porostech pšenic a ozimých ječmenů se začínají ve velké míře objevovat silné projevy virových zakrslostí, především v oblastech, které si prošly i mrazovým šokem (typicky kotliny). Celá řada porostů bude pravděpodobně zaorána. Zároveň se objevují v porostech citlivějších odrůd výrazněji projevy padlí a kupky hnědé rzivosti. Chladné počasí podporuje projevy choroby pat stébel (již se objevují v porostech). V pšenicích a ječmenech se objevují ve slabé intenzitě imaga kohoutků. V ječmenech se objevují rzi, padlí a hnědé skvrnitosti (ty se objevují plošně a nad prahem škodlivosti), shrnuje zpráva.
Současné růstové fáze by měly být klíčové při rozhodování o ošetření proti chorobám pat stébel. Pro toto rozhodnutí může pomoci Kalkulátor rizika. Při rozhodování o ošetření je nutné brát ohled na to, jaká odrůda byla pro pěstování zvolena. Obecně jsou popsány tři geny rezistence vůči stéblolamu Pch1, Pch2, Pch3. Gen Pch1, odvozený od mnohoštětu Aegilops ventricosa, je z nich nejúčinnější. Do pšenice byl gen Pch1 přenesen již v šedesátých letech minulého století a odolnost, kterou řídí, je zvyšována dalšími geny malého účinku. Jeho nositelem jsou z odrůd pěstovaných u nás např. ´Hermann´, ´Annie´, ´Manager´, ´Princeps´, ´Rebell´. Další gen rezistence vůči stéblolamu Pch2 byl nalezen v genomu staré francouzské odrůdy ´Cappelle-Desprez´ a jeho účinnost byla známá již před využíváním genu Pch1. Při silném výskytu stéblolamu však neposkytuje dostatečnou ochranu, což do určité míry platí i pro gen Pch1. Účinnost genů Pch1 a Pch2 k jednotlivým původcům je odlišná. Je tedy důležité, jaký druh v populaci právě převažuje. Odrůda ´Cappelle-Desprez´ byla v minulosti hojně využívána ve šlechtění pšenice, proto lze předpokládat přítomnost genu Pch2 v evropských odrůdách. V literatuře se uvádí zvýšení odolnosti odrůdy kombinace Pch1 a Pch2. Tuto kombinaci má např. odrůda ´Rendezvous´ a ´Lynx´. U našich odrůd o přítomnosti genu Pch2 zatím nevíme, odrůd s Pch2 je i v literatuře poměrně málo. Pokud by se nějaká odrůda nesoucí Pch2 u nás vyskytla, musela by mít v rodokmenu např. ´Capelle-Desprez´, ´Lynx´, ´Rendezvous´ nebo ´Riband´. ´Rendezvous´ mají v rodokmenu např. odrůdy ´Torfrida´, ´Balthazar´, ´Beaufort´, ´Hussar´, ´Corsaire´ (Palicová, 2017).
V současné době je nutno porosty regulovat a dále aplikovat fungicidy proti listovým chorobám. Aplikace by měla proběhnout ideálně v RF 30–32 BBCH.
Situaci výskytu škůdců v obilninách v ČR lze sledovat v Mapách výskytu pro pšenici nebo ječmen.
Úvodní fotografie: Silný projev viróz v porostu ozimého ječmene Foto S. Rychlý, ÚKZÚZ
Mapa aktuálního výskytu škodlivých organismů v pšenici seté ke dni 26. 3. 2024 Zdroj RL portál
