Aktuality CzechGlobe ze světa

Jak informuje pravidelný zpravodaj Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), Austrálie čelí jedněm z nejnebezpečnějších požárních podmínek za posledních několik let. Zpravodaj také nahlíží s ročním odstupem na ničivé požáry v Los Angeles a informuje o přístupu k obnově lesů po požárech v USA.

Extrémní horka a požáry ochromují jih Austrálie

Ve státě Victoria zuří rozsáhlé požáry, které uzavřely hlavní silniční spojení mezi Sydney a Melbourne. Předpovídány jsou extrémní až katastrofické podmínky, s teplotami dosahujícími až 46 °C, silným větrem a vysokým rizikem suchých bouřek. Úřady varují, že záchranné složky nemusí být schopny pomoci všem obyvatelům. V nejvíce ohrožených oblastech byly uzavřeny národní parky a zrušeny dopravní spoje i turistické akce, shrnuje zpravodaj.

Los Angeles rok poté: poučení z městských požárů

Jak dále uvádí, uplynul rok od ničivých požárů v Los Angeles z ledna 2025, které zásadně změnily pohled na riziko požárů v městském prostředí. Katastrofa vyvolala mezinárodní pozornost a otázku, zda se podobná událost může opakovat i jinde ve světě – včetně Austrálie a dalších požárem ohrožených regionů. Přestože k požárům došlo v zimním období, kdy se rozsáhlé lesní požáry obvykle nevyskytují, extrémně suché podmínky v kombinaci s mimořádně silným větrem o rychlosti až 160 km/h vytvořily vysoce nebezpečné prostředí. Na začátku ledna 2025 vznikly desítky požárů, z nichž dva – Palisades Fire a Eaton Fire – se rychle rozšířily do hustě obydlených předměstí Los Angeles. Požáry zasáhly přibližně 15 000 hektarů a zničily více než 16 000 budov. Podle zajišťovny Swiss Re šlo globálně o nejdražší požáry v historii, s pojistnými škodami odhadovanými na 40 miliard dolarů.

Oficiálně bylo podle zpravodaje zaznamenáno 31 úmrtí, výzkumy však identifikovaly přibližně 440 dalších nepřímých úmrtí souvisejících s požáry. Vyšetřování vedené Institutem pro bezpečnost podnikání a domácností (IIBHS) ukázalo, že hlavní příčinou masivních ztrát nebyla pouze síla požáru, ale především zranitelnost městské zástavby. Klíčovými faktory byly malá vzdálenost mezi budovami, hořlavé materiály v bezprostředním okolí domů a neucelený přístup k protipožární ochraně staveb. Výzkum potvrdil, že každé zvýšení odstupu mezi domy o 3 metry zvyšovalo pravděpodobnost, že stavba zůstane nepoškozena, o 7–13 %, a to až do vzdálenosti 9 metrů. Velmi rizikové se ukázaly být i běžné prvky v okolí domů – vegetace, dřevěné terasy, ploty, pergoly či popelnice – které fungovaly jako „propojovací palivo“ a umožňovaly rychlé šíření ohně. Studie Berkeley Fire Research Lab potvrdila, že kombinace stavebních úprav a vytvoření nehořlavého pásma kolem domu může až zdvojnásobit počet staveb, které požár přežijí. Nejefektivnějším opatřením se ukázalo odstranění všech hořlavých materiálů do 1,2 metru od domu. Zkušenosti z Los Angeles mají zásadní význam i pro další státy s rostoucím rizikem požárů v městském prostředí.

USA chystají jednotný přístup k obnově lesů po požárech

Americká lesní správa (USDA Forest Service) plánuje sjednotit postupy obnovy lesů po požárech na celostátní úrovni. V nejbližší době zahájí celonárodní environmentální hodnocení, jehož cílem je posoudit dopady, problémy a alternativy obecně používaných opatření po požárech. Na jeho základě chce agentura standardizovat postupy napříč federálními lesy, aby umožnila rychlejší, efektivnější a jednotnější reakci místních správců. Důvodem je rostoucí četnost a intenzita lesních požárů, zejména v západních státech USA. Krok zároveň navazuje na exekutivní nařízení prezidenta Donalda Trumpa, zaměřená na zjednodušení zásahů při požárech a zvýšení těžby dřeva prostřednictvím deregulace. Hodnocení se zaměří mimo jiné na dopady na biotopy a chráněné druhy, vliv na půdu a vodní toky, omezení přístupu veřejnosti a ekonomické dopady těžby dřeva po požárech.*

Úvodní obrázek: Riziko šíření požáru v Austrálii Zdroj zpravodaj CzechGloge