30.09.2020 | 07:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vznik a šíření rezistentních populací plevelů na orné půdě

Mezi nejvýznamnější fenomén v regulaci plevelů na celém světě patří reakce plevelových společenstev na systémy hospodaření na zemědělské půdě. Plevelné rostliny se neustále přizpůsobují změnám ve skladbě pěstovaných plodin, změnám v technologiích zpracování půdy, agrotechnice a sklizně a celé řadě dalších faktorů. Jako příklad můžeme uvést krátkodobé i dlouhodobé výkyvy v klimatu. Nejvíce však druhové složení plevelů na orné půdě ovlivnilo používání herbicidů.

Velkoplošné a opakované používání herbicidů má celou řadu rizik. Jednou z reakcí plevelů může být vznik rezistence vůči herbicidním látkám. První nálezy rezistentních plevelných rostlin vůči herbicidům byly odezvou na zavedení perzistentních herbicidů ze skupiny triazinů. Ty byly používány opakovaně především v monokulturách kukuřice a jabloňových sadů. Tam došlo poprvé k popsání vzniku rezistence vůči triazinům. Rezistence byla prokázána již koncem 60. let v USA.

V našich podmínkách se stala rezistence významným problémem až v 80. letech minulého století. Negativně se projevilo velkoplošné pěstování kukuřice, která byla zařazována od nížin až po podhorské oblasti. Vzhledem k dostupnosti herbicidů (simazin, atrazin) bylo možné pěstovat kukuřici více let po sobě při používání vysokých dávek.

Stále častěji stoupá význam rezistence vůči dalším skupinám herbicidů. Rezistence vůči glyphosate byla prokázána v Austrálii již v roce 1997 u plevele Lolium rigidum (jílek tuhý). To je jasným signálem pro uvážené používání herbicidů s touto účinnou látkou. Vznik rezistence vůči tomuto široce používanému herbicidu a šíření rezistentních rostlin na zemědělské i nezemědělské půdě je nežádoucí. Je však vysoce pravděpodobné, že rezistentní populace vůči tomuto herbicidu vzniknou i u nás. Vznik rezistence ovlivnit nemůžeme, ale můžeme významně zpomalit šíření rezistentních rostlin do okolí a toho je možné dosáhnout především střídáním rozdílných herbicidů po sobě.

Dalším problémem je vznik rezistence vůči herbicidům ze skupiny inhibitorů ALS. Jedná se například o sulfonylmočoviny. Ve světě již byly popsány rezistentní populace plevelů Amaranthus retroflexus, Amaranthus chlorostachys, Amaranthus hybridus, Amaranthus rudis, Kochia scoparia, Raphanus raphanistrum, Ambrosia artemisiifolia, Apera spica venti, Alopecurus myosuroides a Xanthium strumarium.

Problémem je i vznik rezistence vůči inhibitorům ACCázy. Ve Francii již byla prokázána rezistence u Alopecurus myosuroides a Setaria viridis. U nás jsme orientačně prokázali rezistenci u Echinochloa crus-galli.

Uvedená fakta potvrzují význam rezistence plevelů vůči herbicidům. Vzniku rezistence nelze zabránit, vzhledem k jejímu spontánnímu vzniku mutací. Proto se musíme zaměřit na opatření vedoucí k minimalizování možnosti vytvoření semen u rezistentních jedinců a zabránit jejich dalšímu šíření.

Tyto informace a další údaje k tématu rezistence uvádí doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně a Ing. Jakub Mikulka z České zemědělské univerzity v Praze v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2020).*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down