Odolnost ozimé pšenice k zimním stresům a její důležitá složka – mrazuvzdornost – jsou ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) pravidelně hodnoceny u souboru odrůd a novošlechtění. Rozlišení zimovzdornosti odrůd provádí tamní odborníci pomocí provokačních testů v přirozených podmínkách, v bedýnkách umístěných v různé výšce nad povrchem půdy. Provokační bedýnkové testy hodnotí přezimování rostlin za celé zimní období a stanoví odolnost ozimů k působení abiotických stresů zimy (mráz, střídavé mrznutí a tání, sněhová vrstva, zimní sucho, zaplavení vodou, vytvoření ledové vrstvy). Touto metodou získávají každým rokem rozlišení zimovzdornosti genotypů ozimé pšenice. Pro dostatečné posouzení odrůdové odolnosti, vyjádřené stupni zimovzdornosti (SZ), opakují tyto testy nejméně po tři zimní období. Teprve po víceletém souhrnném zpracování výsledků ze všech testů vypočítají SZ jednotlivých odrůd.
Článek RNDr. Ilji Toma Prášila, CSc., a Ing. Jany Musilové z VÚRV zveřejněný v říjnovém vydání časopisu Úroda uvádí stupně zimovzdornosti současného sortimentu odrůd ozimé pšenice. Tabulka v tomto článku uvedená obsahuje 77 odrůd, z toho 68 je registrováno v ČR, dalších devět je registrováno v jiných zemích EU. Zahrnuje většinu odrůd pěstovaných v ČR podle přihlášených množitelských ploch ozimé pšenice, včetně všech 37 odrůd vedených v Seznamu doporučených odrůd 2020 (SDO) podle ÚKZUZ. Stupnice zimovzdornosti (SZ) je uváděna ve stupních od 9 (nejvyšší) až po 1 (nejnižší odolnost). V sortimentu pšenic převažují odrůdy se střední zimovzdorností (SZ = 5 až 4), což odpovídá 64 %. Nejvíce pěstované jsou z nich RGT Reform, Ponticus, Genius, Turandot, Frisky, Dagmar, Tobak a další. Odrůdy s vysokou zimovzdorností (SZ od 6 výše) tvoří 16 % a patří k nim Julie, Patras, Fakir, Bohemia, Annie a další. Odrůdy s nízkou zimovzdorností (SZ = 3 a níže) jsou zastoupeny 18 % a jsou to například RGT Sacramento, Steffi, Airbus, Rebell, Bernstein či Evina.
„Pro odrůdy původem z ČR vychází průměrná hodnota SZ 4,8. To neznamená, že odrůdy s nižším SZ nejsou pro naše území vhodné; v mírných zimách, které převažují v posledním období, přezimují bez problému. Se snižujícím se SZ odrůd však narůstá riziko jejich poškození při studených zimách. Naopak u odrůd s vyšším SZ, než je tento průměrný SZ se riziko poškození rostlin zimními stresy v našich podmínkách snižuje. Obvykle proto doporučujeme, aby zastoupení pěstovaných odrůd v jednotlivých oblastech bylo v širší škále SZ,“ informují autoři.*
Více informací naleznete v říjnovém vydání časopisu Úroda (10/2020) v článku RNDr. Ilji Toma Prášila, CSc., a Ing. Jany Musilové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
