Po sklizni obilnin se doporučuje co nejdříve provést podmítku a vytvořit vhodné podmínky pro vzcházení výdrolu a plevelů. Jestliže je následnou plodinou řepka, je třeba, pokud to umožňuje stav půdy, vzcházení výdrolu podpořit přikulením nebo použitím půdních pěchů přímo při provádění podmítky. Pěchováním povrchu nakypřené půdy kromě podpory růstu výdrolu omezujeme v teplých dnech ztráty vody z půdy a oxidaci organických látek v půdě, resp. emise CO2 z půdy.
V současných teplých a slunečných dnech překračuje teplota půdy v odpoledních hodinách po orbě nebo hlubší podmítce se zapravením posklizňových zbytků na jejím povrchu 40 °C a v hloubce 5 cm 35 °C, což bychom měli brát v úvahu při volbě správného postupu při zpracování půdy a případného hnojení dusíkem na slámu zejména v digestátu nebo v kejdě. Na rozdíl od zpracování půdy v pozdějším chladnějším období bychom měli volit šetrnější způsoby, které omezují ztráty vody a rozklad organických látek v půdě.
Při intenzivnějším zpracování půdy orbou nebo hlubokým kypření v letním období před setím řepky, popřípadě po sklizni obilnin při větším výskytu hraboše polního, je třeba kromě pěchování povrchu půdy věnovat větší pozornost navracení organických látek, které byly rozloženy zpět do půdy v kvalitních statkových a organických hnojivech s širším poměrem C : N (hnůj, kompost, separát, sláma, meziplodiny na zelené hnojení apod.). Na grafu jsou znázorněny rozdíly v emisích CO2 a v tvorbě nitrátů v půdě související s mineralizací organických látek v půdě zjištěné tři až čtyři dny po hlubší (10–12 cm) a mělčí (5–6 cm) podmítce a po mulčování (7. 8. 2020). Obdobně jako v předcházejících letech byla po hlubší podmítce se zapravením větší části posklizňových zbytků zjištěna nejnižší vlhkost půdy a nejvyšší teplota v hloubce 5 cm, která byla v horkých dnech vyšší až o 5 °C než u mělké podmítky a až o 7 °C než u mulče. Mineralizaci organických látek v půdě dále podporuje střídání suššího a vlhčího počasí a teplé noci.
Více informací k této problematice je uvedeno v Úrodě č. 6 a na webu www.vurv.cz. Informace zpracovali Pavel Růžek, Helena Kusá, Gabriela Mühlbachová a Radek Vavera z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně*
