Kraj, jenž překvapí svojí členitostí, nespočtem rozsáhlých rybníků i menších rybníčků, lesy a vršíky, na kterých rostou převážně duby a borovice, a mezi to zakomponovaná pole. To je oblast jižních Čech, v níž hospodaří Výrobně obchodní družstvo Kadov u Blatné na Strakonicku. Rozmanitost a členitost dovoluje hospodařit pouze na menších půdních blocích, z celkem 327 bloků je jen osm přesahujících výměru 30 hektarů. Půdy lehké, propustné, s podložím žuly nebo pískovce, kyselé, s malou mocností žádají důmyslný přístup ke skladbě zařazovaných plodin. To vše v souladu s měnící se legislativou i nevyzpytatelným počasím.
Výrobně obchodní družstvo Kadov je kombinovaný zemědělský podnik hospodařící na 1550 hektarech zemědělské půdy, z níž zhruba 500 ha tvoří trvalé travní porosty a 1050 ha orná půda. Rostlinná výroba zabezpečuje další provozy – živočišnou výrobu a bioplynovou stanici s technologií Hochreiter o maximálním výkonu 800 kW. Chovají řádově 250 krav s tržní produkcí mléka (aktuálně dochází k převodnému křížení z červenostrakatého na holštýnský skot) a 40 krav bez tržní produkce mléka plemene simentál a limousin. Mají uzavřený obrat stáda, býčky a část březích jalovic prodávají, zbylé jalovice si nechávají pro zlepšení genetiky a užitkovosti krav ve svém chovu.
Členitost pozemků VOD Kadov i nedostatek vláhy v posledních letech (loni pouze 460 mm) přiměly vedení družstva k myšlence jiného pojetí pěstování plodin. Po loňských zkušenostech, kdy na 10 ha vyzkoušeli kombinaci kukuřice s čirokem, neváhali převést poloprovozní pokus do praxe, a to rovnou na 200 ha. Myšlenkou je výsev této kombinace po žitě sklizeném na zeleno pro výživu krav a bioplynovou stanici. „Je vidět, že každý druh má jiné generativní orgány, jiný vývoj, jinou reakci na sucho a přísun vody v pozdnějších fázích,“ vysvětlil Bc. Karel Dobřemysl, předseda představenstva VOD Kadov. Vývoj kukuřice v loňském roce skončil kolem 20. 8., zatímco čirok si počkal na vláhu v polovině srpna a po srážkách byl schopen během deseti dnů přirůst podle předsedy o 1,5 metru. Překvapivé byly i výnosové výsledky loňského roku – zatímco samotná kukuřice zařazená po žitě na zeleno poskytla výnos 21 t/ha, u kombinace zrnového čiroku a kukuřice to bylo 40 t/ha. Do bilančního součtu pak patří také výnos žita v zeleném stavu, který činil 25 t/ha. Pro dokreslení předseda doplnil termín setí 15. 5. a sklizně 20. 9. (termín sklizně se řídí podle kukuřice).
„Líbilo by se nám, kdyby systém kukuřice s čirokem splňoval také určité dotační podmínky. Naplňuje i myšlenku diverzifikace plodin, každá rostlina je totiž charakterově jiná. Setí po sklizni žita znamená, že půda obsahuje též mnoho posklizňových zbytků, díky nimž je v půdě bohatý půdní život a v jejich kombinaci má systém i protierozní charakter a schopnost zadržování vody v krajině,“ zdůraznil Bc. Dobřemysl v souvislosti s plánovaným omezením pěstováním kukuřice po kukuřici. Pokud projdou navrhované změny, tedy, že na stejném pozemku by se kukuřice měla pěstovat jednou za tři roky a řepka jednou za čtyři roky, mohla by být tato alternativa východiskem. Podle názoru předsedy by tak u systému čiroku s kukuřicí nešlo o monokulturu. Domnívá se, že aktuálně v Kadově aplikovaný systém je dokonce pro danou oblast jistější než technologie strip-till, kterou bere pouze jako doplňkovou a ne systémovou.*
Více informací přináší reportáž umístěna v časopise Úroda (9/2020).
