Při probíhající klimatické změně je třeba věnovat větší pozornost také péči o půdu a její schopnosti zadržet vodu ze srážek a efektivně s ní hospodařit při omezení ztrát neproduktivním výparem, povrchovým odtokem, erozí a podobně. Pro lepší zadržení vody ze srážek v půdě a omezení vodní eroze jsou stále více používány půdoochranné technologie zpracování půdy.
Z výsledků odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni a Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod dosažených v poloprovozních pokusech v letech 2017–2019 vyplývá, že úprava tvaru hrůbků jejich rozšířením a vymělčení nekolejové brázdy spolu s důlkováním, žlábkováním a hrázkováním přispěla k zadržení vody, zvýšení vlhkosti v hrůbku a zvýšení výnosů hlíz. Zařazení kypření povrchu hrůbků při vzcházení porostu spolu s obnovou důlků a hrázek v nekolejové brázdě vedlo k průkazně vyšším výnosům ve všech letech. Největší přínos mělo kypření hrůbků spojené s dlátováním utužené půdy po přejezdu těžké techniky na úpatí hrůbků a s příčným hrázkováním v kolejové brázdě, testované v roce 2019, které vedlo ke zvýšení výnosu hlíz o 11 t/ha. Velké hrázky a důlky dokázaly zadržet 46 mm srážek při intenzitě 30 mm/hod.
Rovněž v maloparcelkovém pokusu s hnojivy značenými izotopem 15N na stanovišti ve Valečově byly v roce 2019 dosaženy vyšší výnosy hlíz u variant se žlábky na vrcholu hrůbku a důlkováním nekolejové brázdy a kypřením. Nejvyšší výnos hlíz, celkový odběr dusíku rostlinami i využití dusíku z aplikovaných hnojiv byl zjištěn u varianty s přihnojením při kypření.
Podrobné informace přináší článek Ing. Heleny Kusé, Ph.D., Ing. Pavla Růžka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, a Ing. Pavla Kasala, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., zveřejněný v dubnovém vydání časopisu Úroda.
Pozn. redakce – pro časopis Úroda byl titulek v souladu s redakčními pravidly zkrácen.
Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství: institucionální podpora MZE-RO0418 a projekt QK1910382.
