Napadení chorobami pat stébel řeší pěstitelé jako jedny z prvních houbových chorob již brzy na jaře. Stéblolam představuje největší riziko z těchto onemocnění, jeho inokulum přežívá v půdě více než tři roky. Chemický zásah je třeba provést nejpozději ve fázi sloupkování BBCH 32.
Výskyt původců chorob pat stébel ozimé pšenice sledovali ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzně v letech 2017–2019. Nejhojněji byli izolováni zástupci rodů Oculimacula (stéblolam) a Fusarium, zástupci rodů Microdochium (plíseň sněžná) a Rhizoctonia (kořenomorka) se vyskytovali spíše ojediněle. Na základě těchto údajů se zaměřili na citlivost 113 izolátů rodu Oculimacula ke čtyřem fungicidům na bázi účinných látek prochloraz (450 g/l); epoxiconazole (62,5 g/l), fenpropimorph (200 g/l), metrafenone (75 g/l); prothioconazole (175 g/l), trifloxystrobin (150 g/l); bixafen (50 g/l), prothioconazole (100 g/l), spiroxamine (250 g/l).
Fungicid na bázi prothioconazole + trifloxystrobin nejméně inhiboval růst patogenů v laboratorních podmínkách ve všech třech sledovaných ročnících, zároveň vykazoval nejvyšší výkyvy v účinnosti u jednotlivých izolátů Oculimacula spp. V letech 2017 a 2018 byl nejúčinnější přípravek na bázi bixafen + prothioconazole + spiroxamine a v roce 2019 potom epoxiconazole + fenpropimoph + metrafenone. V extrémně suchém roce 2018 byla účinnost testovaných fungicidů odlišná než v letech 2017 a 2019.
Výsledky naznačují proměnlivé působení přípravků, které může záviset i na vývoji rezistence izolátů v různých lokalitách. Volba vhodného přípravku by měla vycházet ideálně z analýzy populace patogenů v předcházející sezóně. Poměrně jednoduchý laboratorní test zjistí, jak je růst jednotlivých izolátů patogenů inhibován při použití různých fungicidů. S postupujícími restrikcemi Evropské unie týkajícími se používání pesticidů je nejspolehlivější ochranou proti stéblolamu pěstování rezistentních odrůd nesoucích gen Pch1, kterými jsou např. Annie, Hyfi, Illusion, LG Imposanto a Proteus.*
Tyto informace uvádí ve svém článku zveřejněném v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2020) Mgr. Jana Palicová, Ph.D., a Ing. Jana Chrpová, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně. Článek přináší další informace.
