Obsáhlý pokus s odrůdami ozimé pšenice, který proběhl v minulých letech, popsal, jakého pokroku šlechtění v posledních desetiletích dosáhlo. Výsledky projektu Briwecs ukázaly převahu moderních odrůd, která platí i za těžkých podmínek, při redukovaném využívání agrochemikálií nebo stresu ze sucha.
Shrnutí pokusu vychází v příloze Pšenice, která je přiložena k Úrodě č. 8/2019. Jednou z několika zúčastněných institucí byl německý Julius Kühn-Institut (JKI), který na svých stránkách zveřejnil shrnutí k výsledkům s tím, že celou práci publikoval časopis Nature Plants. Tisková zpráva připomíná, že během desetiletí rostly v západní Evropě výnosy pšenice v důsledku šlechtitelského pokroku a intenzifikace zemědělství. Ta je založena především na lepší dodávce živin a omezení ztrát způsobených škůdci a chorobami. Je ale otázka, co se stane, když se změní pěstební podmínky, například klima, bude potřeba snížit dávky hnojení a nebude k dispozici takový sortiment přípravků na ochranu rostlin jako v současné době. Budou mít potom moderní vysoce výkonné odrůdy výhodu oproti starým?
„Je mýtem, že se starým odrůdám za extenzivních podmínek zvláště dobře daří. Ukazují to výsledky našich pokusů,“ uvedl Dr. Holger Zetzsche (JKI). Také prof. Dr. Henning Kage z Christian-Albrechts-Universität zu Kiel konstatoval, že se podařilo jasně ukázat, že nové odrůdy pšenice mají za extenzivních podmínek, tedy při nižší dodávce hnojiv a bez ochrany, vyšší výnosy než staré. Lze podle něj také předpokládat, že ekologické zemědělství nepotřebuje speciální odrůdy pšenice. V pokusu se nicméně nesledovaly rozdíly při vysazení herbicidní ochrany a mechanickém odplevelení.*
